Prvním bojištěm světové války bylo Srbsko, druhým od roku 1915 Italie, třetím Rusko, kde rakousko-uherská armáda bojovala po boku Němců.
Nejtěžší boje však probíhali na západní, čtvrté frontě, kde se objevila nejmodernější technika. Britové zde poprvé v historii nasadili tanky (francouzský vynález) a Němci použili otravné plyny.
Centrální mocnosti (Německo a Rakousko-Uhersko) na počátku války mobilizovaly 7,9 milionů vojáků, dohodové státy (Anglie, Francie a Rusko) mobilizovaly 14,1 milionů vojáků. Odhaduje se, že během války celkem na obou stranách poznalo vojenskou uniformu
65 milionů vojáků (z nich 800 tisíc Čechů).
I když v terénu se k přepravě nákladů ještě používalo koňských potahů, ve všech armádách se rychle začaly uplatňovat automobily. V oblasti spojů a komunikace se rozšířila elektrotechnika (telefony, radiostanice atd.) a optika. Začaly být používány rychlopalné zbraně, ve výstroji vojáků se objevily ocelové přilby, protiplynové masky, polní lopatky ap. Válka raketově urychlila vývoj i další techniky. Moře byla brázděna ohromnými bojovými loděmi a ponorkami, až do výšky 7 km vzlétaly bombardéry a stíhačky, dosahující rychlosti přes 200 km/hod a doletu 500 km.
Obrovský rozsah válečného konfliktu si vyžádal nesmírou spotřebu válečného materiálu, přinášelo to mimořádné nároky na hospodářství jednotlivých válčicích zemí. Zvlášť tíživá situace postihla Rakousko-Uhersko.
Vláda brzy reagovala zavedením přídělových potravinových lístků a přeměnou úřadů na polovojenské instituce, které tvrdě postihovaly kriminální jevy, především černý trh, vyvolávané bídou a hladem. Příčinou bídy civilního obyvatelstva a nedostatku potravin byl úpadek zemědělství, které se potýkalo s nedostatkem pracovních sil - většina rolníků odešla na frontu. Byly zavedeny povinné kontingenty, na konci války výkup zemědělské produkce probíhal za dohledu policie a vojska.
Nejtěžší boje však probíhali na západní, čtvrté frontě, kde se objevila nejmodernější technika. Britové zde poprvé v historii nasadili tanky (francouzský vynález) a Němci použili otravné plyny.
Centrální mocnosti (Německo a Rakousko-Uhersko) na počátku války mobilizovaly 7,9 milionů vojáků, dohodové státy (Anglie, Francie a Rusko) mobilizovaly 14,1 milionů vojáků. Odhaduje se, že během války celkem na obou stranách poznalo vojenskou uniformu
65 milionů vojáků (z nich 800 tisíc Čechů).
I když v terénu se k přepravě nákladů ještě používalo koňských potahů, ve všech armádách se rychle začaly uplatňovat automobily. V oblasti spojů a komunikace se rozšířila elektrotechnika (telefony, radiostanice atd.) a optika. Začaly být používány rychlopalné zbraně, ve výstroji vojáků se objevily ocelové přilby, protiplynové masky, polní lopatky ap. Válka raketově urychlila vývoj i další techniky. Moře byla brázděna ohromnými bojovými loděmi a ponorkami, až do výšky 7 km vzlétaly bombardéry a stíhačky, dosahující rychlosti přes 200 km/hod a doletu 500 km.
Obrovský rozsah válečného konfliktu si vyžádal nesmírou spotřebu válečného materiálu, přinášelo to mimořádné nároky na hospodářství jednotlivých válčicích zemí. Zvlášť tíživá situace postihla Rakousko-Uhersko.
Vláda brzy reagovala zavedením přídělových potravinových lístků a přeměnou úřadů na polovojenské instituce, které tvrdě postihovaly kriminální jevy, především černý trh, vyvolávané bídou a hladem. Příčinou bídy civilního obyvatelstva a nedostatku potravin byl úpadek zemědělství, které se potýkalo s nedostatkem pracovních sil - většina rolníků odešla na frontu. Byly zavedeny povinné kontingenty, na konci války výkup zemědělské produkce probíhal za dohledu policie a vojska.
Žádné komentáře:
Okomentovat