Čína je nejen nejlidnatější země světa, ale patrně také největší škůdce životního prostředí. Stává se jím zásluhou raketového rozvoje hospodářství. Takové tempo rozvoje průmyslu a dopravy, jako nyní je v Číně, nemá v historii lidstva obdobu.
V zemi jsou každý týden uváděny do provozu nejméně dva velké průmyslové podniky, doslova před očima jako houby po dešti rostou ve městech mrakodrapy, autostrády přibývají po stovkách kilometrů a hustota aut ve městech se nejméně rovná hustotě ve velkých evropských městech. Velkou roli v tak bouřlivém rozvoji hraje snadná dostupnost nerostných surovin, hlavně uhlí. Tempu industrializace je přímo úměrný přírůstek škodlivých emisí.
Mezinárodní organizace pro klimatické změny (IPCC) předpokládá, že do roku 2010 v Číně každoročně budou emise skleníkových plynů vzrůstat až o pět procent. Zcela k jiným závěrům došla skupina vědců v Kalifornské univerzitě, která podle nejnovějších studií předpokládá v Číně růst emisí oxidu uhličitého každoročně o 11 procent.
Takový nárůst emisí zcela zastíní opatření ostatních zemí, jak se k nim zavázaly v Kjótském protokolu. Závazek , který mimo USA podepsaly všechny vyspělé země, se však netýká rozvojových zemí včetně Brazilie, Indie a také Číny. Kalifornští vědci doporučují, pokud porostou čínské emise současným tempem, učinit v Kjótském protokolu výrazné změny.
V zemi jsou každý týden uváděny do provozu nejméně dva velké průmyslové podniky, doslova před očima jako houby po dešti rostou ve městech mrakodrapy, autostrády přibývají po stovkách kilometrů a hustota aut ve městech se nejméně rovná hustotě ve velkých evropských městech. Velkou roli v tak bouřlivém rozvoji hraje snadná dostupnost nerostných surovin, hlavně uhlí. Tempu industrializace je přímo úměrný přírůstek škodlivých emisí.
Mezinárodní organizace pro klimatické změny (IPCC) předpokládá, že do roku 2010 v Číně každoročně budou emise skleníkových plynů vzrůstat až o pět procent. Zcela k jiným závěrům došla skupina vědců v Kalifornské univerzitě, která podle nejnovějších studií předpokládá v Číně růst emisí oxidu uhličitého každoročně o 11 procent.
Takový nárůst emisí zcela zastíní opatření ostatních zemí, jak se k nim zavázaly v Kjótském protokolu. Závazek , který mimo USA podepsaly všechny vyspělé země, se však netýká rozvojových zemí včetně Brazilie, Indie a také Číny. Kalifornští vědci doporučují, pokud porostou čínské emise současným tempem, učinit v Kjótském protokolu výrazné změny.
Žádné komentáře:
Okomentovat