Hlavní kancelář císaře Františka Josefa I. , i většiny jeho předchůdců, bývala ve starém dvorním hradě Hofburg, což je soubor rozlehlých budov v centru Vídně. Druhým sídlem císařovým, takzvaným letním, býval zámek Schönbrunn na jihozápadním okraji Vídně.
Na Hofburgu se podepsaly stavební slohy od gotiky přes renesanci, baroko, rokoko, klasicizmus až po rakouský biedemeier. Mimo několika nádvoří k Hofburgu přiléhá několik náměstí: Helden Platz (Náměstí hrdinů) s hradní bránou (vítězným obloukem) z roku 1824 a pomníky arcivévody Karla a prince Eugena Savojského. Dalším náměstím je Josefovo s pomníkem Josefa II. , dále náměstí svatého Michaela a ještě Hradní zahrada s pomníky Františka Josefa, Wolfganga Amadea Mozarta a Johanna Wolfganga Goetha.
Je známo, že František Josef I. býval velmi pilný úředník, ale bohužel sám na všechno nestačil. Proto na hradě byly stovky úředníků a dalších zaměstnanců. K císaři chodila spousta žádostí, lépe řečeno proseb, jejichž hlavním záměrem bylo buď císaře přímo "pumpnout" o nějaký příspěvek nebo dar, nebo získat prostřednictvím císařova jména či podobizny nějakou výhodu. Tyto prosby vyřizoval generální adjutant.
Generálním adjutantem císaře Františka Josefa I. býval hrabě Eduard Paar, věkem císařův vrstevníik, mezi osazenstvem Hofburgu figura proslulá leností. Jeho povinností bylo doprovázet císaře při oficiálních událostech, na manévrech a při inspekčních cestách. Neustále si pohvizdoval a nerad jezdil na koni.
Při manévrech musel císař i štáb dlouho čekat, než se Paar z přistavené lavice odhodlá sednout na koně, se kterým se předtím dlouho seznamoval, pohvizdoval, prohlížel ho a poplácával. Pak si ještě zdlouhavě zapaloval cigaretu. Na koni dlouho nevydržel, zakrátko ho bylo vidět rozvalovat se v kočáře, zatímco císař, který se Paarovým ležérním vystupováním bavil, poctivě dál rajtoval na koni.
V Hofburgu měl Paar svou kancelář, kde především odpočíval a přemýšlel jak se vyhnout povinnostem. Byl-li narychlo volán k císaři, býval obyčejně rozespalý, neobutý, jen v košili. Císař ho vítal slovy: "Promiňte, že jsem vás nechal volat."
Hrabě Paar osobně službu pobočníka u císaře nevykonával. K tomu měl čtyři adjuktanty, což byli vybraní důstojnící nejméně s hodností majora, kteří se v předpokoji císařovy kanceláře denně střídali. Tato služba byla čtyřletá, po jejím skončení se z nich stávali velitelé jednotek. Jedním z těchto adjutantů byl také pozdější uherský říšský správce Horthy, kterého si císař hodně oblíbil.
Na Hofburgu se podepsaly stavební slohy od gotiky přes renesanci, baroko, rokoko, klasicizmus až po rakouský biedemeier. Mimo několika nádvoří k Hofburgu přiléhá několik náměstí: Helden Platz (Náměstí hrdinů) s hradní bránou (vítězným obloukem) z roku 1824 a pomníky arcivévody Karla a prince Eugena Savojského. Dalším náměstím je Josefovo s pomníkem Josefa II. , dále náměstí svatého Michaela a ještě Hradní zahrada s pomníky Františka Josefa, Wolfganga Amadea Mozarta a Johanna Wolfganga Goetha.
Je známo, že František Josef I. býval velmi pilný úředník, ale bohužel sám na všechno nestačil. Proto na hradě byly stovky úředníků a dalších zaměstnanců. K císaři chodila spousta žádostí, lépe řečeno proseb, jejichž hlavním záměrem bylo buď císaře přímo "pumpnout" o nějaký příspěvek nebo dar, nebo získat prostřednictvím císařova jména či podobizny nějakou výhodu. Tyto prosby vyřizoval generální adjutant.
Generálním adjutantem císaře Františka Josefa I. býval hrabě Eduard Paar, věkem císařův vrstevníik, mezi osazenstvem Hofburgu figura proslulá leností. Jeho povinností bylo doprovázet císaře při oficiálních událostech, na manévrech a při inspekčních cestách. Neustále si pohvizdoval a nerad jezdil na koni.Při manévrech musel císař i štáb dlouho čekat, než se Paar z přistavené lavice odhodlá sednout na koně, se kterým se předtím dlouho seznamoval, pohvizdoval, prohlížel ho a poplácával. Pak si ještě zdlouhavě zapaloval cigaretu. Na koni dlouho nevydržel, zakrátko ho bylo vidět rozvalovat se v kočáře, zatímco císař, který se Paarovým ležérním vystupováním bavil, poctivě dál rajtoval na koni.
V Hofburgu měl Paar svou kancelář, kde především odpočíval a přemýšlel jak se vyhnout povinnostem. Byl-li narychlo volán k císaři, býval obyčejně rozespalý, neobutý, jen v košili. Císař ho vítal slovy: "Promiňte, že jsem vás nechal volat."
Hrabě Paar osobně službu pobočníka u císaře nevykonával. K tomu měl čtyři adjuktanty, což byli vybraní důstojnící nejméně s hodností majora, kteří se v předpokoji císařovy kanceláře denně střídali. Tato služba byla čtyřletá, po jejím skončení se z nich stávali velitelé jednotek. Jedním z těchto adjutantů byl také pozdější uherský říšský správce Horthy, kterého si císař hodně oblíbil.
Žádné komentáře:
Okomentovat