Těm československým občanům, kteří se po pádu komunizmu chtěli cestovat a žít jako ostatní Evropané, škrt přes rozpočet udělal Václav Klaus jako ministr financí, později jako premiér, když drasticky devalvoval československou korunu.
Důvodem k tomuto znehodnocení měny, které bezmocně kritizovali mnozí ekonomové v čele Valtrem Komárkem, údajně byla snaha podpořit export českých firem. Současná stále silnější česká měna jen dokazuje, že Klausova devalvace československé měny byla zbytečná, neuvážená a pro obyvatelstvo škodlivá. Zdravé firmy by si při exportu poradily i se silnou korunou, nemocné musely pojít tak jako tak, bez prodlužování agonie.
V jakém stavu by dnes byla česká ekonomika, kdyby k výchozí devalvaci koruny nedošlo, těžko odhadnout. Takové zásahy do ekonomiky jsou doprovázeny nepředvídatelným množstvím společenských jevů.(určitě např. měla vliv na rozdělení Československa) Dnes převládá sice názor, že na devalvaci z počátku 90. let Československo doplatilo. Toto pole je otevřeno vášnivým diskusím teoretických ekonomů, o jejichž závěry se však málokdo stará a málokdo si dá tu práci hrabat se v minulosti a ukazovat jim následně, jaké nesmysly kdy vyplodili.
Může se snadno tvrdit, že kvůli slabé koruně český kapitál našel uplatnění, i když byl do zahraničí prodáván příliš levně. Ale ono dnes to je stejně jedno, jak ukazují „úspěchy českých provatizátorů“ v Poldi Kladno, Škodě Plzeň, pražské Pragovce a dalších klenotech českého průmyslu. "Promyšlené rozdávání" výrobků a služeb se však jeví jako zbytečné.
České podniky údajně musely hledat nové západní trhy, které však neznaly. V této nelehké situaci se pak snažily nabízet zboží pod cenou skutečných nákladů, jen aby přežily.
Pro veřejnost jediným hmatatelným výsledkem Klausových nesmyslných kroků bylo, že slabá koruna z běžných českých a slovenských obyvatel, kteří chtěli poznat život za hranicemi země, udělala na dlouhou dobu ještě větší žebráky a "paštikáře", než byli za socializmu (což některé, kteří v zahraničí měli málo peněz, provokovalo ke krádežím v obchodech, čímž poškodili pověst všech obyvatel českého státu).
Důvodem k tomuto znehodnocení měny, které bezmocně kritizovali mnozí ekonomové v čele Valtrem Komárkem, údajně byla snaha podpořit export českých firem. Současná stále silnější česká měna jen dokazuje, že Klausova devalvace československé měny byla zbytečná, neuvážená a pro obyvatelstvo škodlivá. Zdravé firmy by si při exportu poradily i se silnou korunou, nemocné musely pojít tak jako tak, bez prodlužování agonie.
V jakém stavu by dnes byla česká ekonomika, kdyby k výchozí devalvaci koruny nedošlo, těžko odhadnout. Takové zásahy do ekonomiky jsou doprovázeny nepředvídatelným množstvím společenských jevů.(určitě např. měla vliv na rozdělení Československa) Dnes převládá sice názor, že na devalvaci z počátku 90. let Československo doplatilo. Toto pole je otevřeno vášnivým diskusím teoretických ekonomů, o jejichž závěry se však málokdo stará a málokdo si dá tu práci hrabat se v minulosti a ukazovat jim následně, jaké nesmysly kdy vyplodili.
Může se snadno tvrdit, že kvůli slabé koruně český kapitál našel uplatnění, i když byl do zahraničí prodáván příliš levně. Ale ono dnes to je stejně jedno, jak ukazují „úspěchy českých provatizátorů“ v Poldi Kladno, Škodě Plzeň, pražské Pragovce a dalších klenotech českého průmyslu. "Promyšlené rozdávání" výrobků a služeb se však jeví jako zbytečné.
České podniky údajně musely hledat nové západní trhy, které však neznaly. V této nelehké situaci se pak snažily nabízet zboží pod cenou skutečných nákladů, jen aby přežily.
Pro veřejnost jediným hmatatelným výsledkem Klausových nesmyslných kroků bylo, že slabá koruna z běžných českých a slovenských obyvatel, kteří chtěli poznat život za hranicemi země, udělala na dlouhou dobu ještě větší žebráky a "paštikáře", než byli za socializmu (což některé, kteří v zahraničí měli málo peněz, provokovalo ke krádežím v obchodech, čímž poškodili pověst všech obyvatel českého státu).
Žádné komentáře:
Okomentovat