V roce 1949 se v Číně ujal moci Mao-Ce-tung a Čína začala napodobovat Sovětský svaz. Tak jako v Československu byly vyhlašovány pětiletky a prováděna tvrdá kolektivizace zemědělství, půda byla prakticky zestátněna.
"Čína musí zakládat zemědělské farmy, které zvýší příjmy zemědělců a zvýší jejich jistoty," říká se v dokumentu čínských komunistů, zveřejněném v neděli 19.10.2008. "Nadšení, motivace a tvořivosti zemědělců je třeba správně rozvíjet."
Výsledky kolektivizace - Čína byla vyspělou zemědělskou zemí už ve starověku - se začaly dostavovat v polovině padesátých let, kdy mamutí kolchozy (lidové komuny) nedokázaly vyrobit dostatek potravin a hladomory začaly postihovat jednu oblast za druhou. Bez pomoci západních zemí by byly následky mnohem horší.
Tento stav trval až do roku 1978. Podrobnější informace o tom, co se v Číně dělo, nebyly k dispozici, protože Čína byla typickou komunistickou uzavřenou zemí. Po smrti Mao-Ce-tunga rozhodli čínští komunisté o dekolektivizaci zemědělství. Čínským soukromým zemědělcům bylo pronajato 95 procent zemědělské půdy. V krátké době bylo po nedostatku potravin, během deseti let se zvýšila výroba obilí o třetinu a Čína se opět stala jeho vývozcem.
V posledních letech se na čínském zemědělství začínaji podepisovat nízké světové ceny potravin. To vyhovuje spotřebitelům, především městskému obyvatelstvu, ale ožebračuje výrobce. Proto městské obyvatelstvo bohatne, venkovské chudne. V Číně žije bezpočet chudých zemědělců, kteří za razantním rozvojem měst zaostávají. Zemědělskou reformu se čínská vláda pokusí o smazání tohoto rozdílu. Cílem reformy je průměrný příjem na jednoho obyvatele v roce 2020 zvýšit na dvojnásobek, tj. na 4.140 yuanů (22.909 Kč).
Mají být založeny velké agropodniky, které zajistí zásobování 1,3 miliardy obyvatel. Tyto podniky budou hlavně pěstovat obilí. Reformní balík předložil 12. října 2008 komunistickému byru (500 nejvyšších funkcionářů) prezident Hu Jintao. Komunistická strana ho schválila. Čínská media o tom pouze stručně informovala, podrobnosti sdělí později.Čína se mění, rychle dohání západní kulturu.
"Čína musí zakládat zemědělské farmy, které zvýší příjmy zemědělců a zvýší jejich jistoty," říká se v dokumentu čínských komunistů, zveřejněném v neděli 19.10.2008. "Nadšení, motivace a tvořivosti zemědělců je třeba správně rozvíjet."
Výsledky kolektivizace - Čína byla vyspělou zemědělskou zemí už ve starověku - se začaly dostavovat v polovině padesátých let, kdy mamutí kolchozy (lidové komuny) nedokázaly vyrobit dostatek potravin a hladomory začaly postihovat jednu oblast za druhou. Bez pomoci západních zemí by byly následky mnohem horší.
Tento stav trval až do roku 1978. Podrobnější informace o tom, co se v Číně dělo, nebyly k dispozici, protože Čína byla typickou komunistickou uzavřenou zemí. Po smrti Mao-Ce-tunga rozhodli čínští komunisté o dekolektivizaci zemědělství. Čínským soukromým zemědělcům bylo pronajato 95 procent zemědělské půdy. V krátké době bylo po nedostatku potravin, během deseti let se zvýšila výroba obilí o třetinu a Čína se opět stala jeho vývozcem.
V posledních letech se na čínském zemědělství začínaji podepisovat nízké světové ceny potravin. To vyhovuje spotřebitelům, především městskému obyvatelstvu, ale ožebračuje výrobce. Proto městské obyvatelstvo bohatne, venkovské chudne. V Číně žije bezpočet chudých zemědělců, kteří za razantním rozvojem měst zaostávají. Zemědělskou reformu se čínská vláda pokusí o smazání tohoto rozdílu. Cílem reformy je průměrný příjem na jednoho obyvatele v roce 2020 zvýšit na dvojnásobek, tj. na 4.140 yuanů (22.909 Kč).
Mají být založeny velké agropodniky, které zajistí zásobování 1,3 miliardy obyvatel. Tyto podniky budou hlavně pěstovat obilí. Reformní balík předložil 12. října 2008 komunistickému byru (500 nejvyšších funkcionářů) prezident Hu Jintao. Komunistická strana ho schválila. Čínská media o tom pouze stručně informovala, podrobnosti sdělí později.Čína se mění, rychle dohání západní kulturu.
Žádné komentáře:
Okomentovat