Na kolokviu konaném v říjnu 2008 v Paříži bylo přijato memorandum pro zpřísnění opatření na hranicích EU a projednávala se např. spolupráce vyspělých zemí světa při kontrolách.
Podle memoranda z velkého kolokvia v Paříži v říjnu 2008 “Health risks assessment in the context of food, animal and plant imports into EU“, pořádaného francouzským úřadem AFSSA a evropským úřadem EFSA, rozhodli ministři zemědělství o nastavení nového režimu importu potravin do EU. Některé členské státy však pochybují o možnosti skloubení nového systému s pravidly WTO.
Memorandum iniciované Francií podepsalo 13 členských států a dalších 7 jej podpořilo.
Memorandum vyzývá ke zpřísnění opatření na hranicích s EU, aby import podléhal stejným zdravotním standardům jako evropské produkty. Zástupce z Úřadu bezpečnosti potravin z Nového Zélandu varoval před zavedením stejných limitů pro rezidua pesticidů a dalších látek.
Dalším tématem je plán na dělbu práce při provádění kontrol v rozvojových zemích mezi vyspělé země, především, EU, USA a Austrálii, aby se v některé rozvojové zemi zbytečně neprováděly zásadě stejné kontroly několika inspekcemi zároveň. Předpokladem je vzájemné uznávání národních inspekcí vyspělých zemí a stejný způsob kontroly dovozu z rozvojových zemí. Za příklad bylo dáno vzájemné uznávání postupů Austrálie a Nového Zélandu.
Diskutovala se nutnost definovat koncepci řízení rizika označovanou jako „přiměřená úroveň ochrany“ ALOP (appropriate level of protection). Z hlediska bezpečnosti spotřebitele není velký rozdíl, jestli je limitem pro aflatoxiny v oříškách hodnota 4 nebo 15. Zdá se, že limity EU se budou muset zvýšit, aby odpovídaly limitům CA.
Dosud se operovalo požadavkem na „nulové“ nebo „zanedbatelné“ riziko. Definice ALOP však musí vycházet z cílů, které nejsou nedosažitelné.
Předpokladem pro stanovení pravidel je znalost rizik z jednotlivých skupin nebo druhů potravin, tzn. sestavení mapy rizik na základě zkušeností s problematickými potravinami a složkami (např. zakázaná barviva, nebo melamin). Znamená to stálý monitoring – „nevíme-li, kde jsme, nemůžeme vědět, kam máme dojít“.
Evropská komise připravuje přijetí seznamu vysoce rizikových dovážených potravin (týká se ovoce, zeleniny a skořápkových plodů z konkrétních zemí) vzhledem k trvale zjišťovanému množství závad. Seznam bude projednán Stálým výborem pro potraviny (SCFCAH).
Potraviny uvedené v seznamu budou předmětem zvýšené kontroly. Především pohraniční inspekce budou kontrolovat dokumentaci každé dodávky zboží uvedeného na seznamu a všechny parametry, které mají být fyzicky ověřeny.
Opatření se zaměřuje především na aflatoxiny - karcinogenní produkty přirozeně se vyskytujících plísní (např. bude kontrolováno 100 % mletých ořechů z Ghany, či 50 % koření z Indie). Na základě nových zjištění budou do seznamu doplňovány další položky. Kontrolováno bude např. také 100 % dodávek síranu zinečnatého z Číny.(Zdroj:Agronavigator,27.11.2008)
Podle memoranda z velkého kolokvia v Paříži v říjnu 2008 “Health risks assessment in the context of food, animal and plant imports into EU“, pořádaného francouzským úřadem AFSSA a evropským úřadem EFSA, rozhodli ministři zemědělství o nastavení nového režimu importu potravin do EU. Některé členské státy však pochybují o možnosti skloubení nového systému s pravidly WTO.
Memorandum iniciované Francií podepsalo 13 členských států a dalších 7 jej podpořilo.
Memorandum vyzývá ke zpřísnění opatření na hranicích s EU, aby import podléhal stejným zdravotním standardům jako evropské produkty. Zástupce z Úřadu bezpečnosti potravin z Nového Zélandu varoval před zavedením stejných limitů pro rezidua pesticidů a dalších látek.
Dalším tématem je plán na dělbu práce při provádění kontrol v rozvojových zemích mezi vyspělé země, především, EU, USA a Austrálii, aby se v některé rozvojové zemi zbytečně neprováděly zásadě stejné kontroly několika inspekcemi zároveň. Předpokladem je vzájemné uznávání národních inspekcí vyspělých zemí a stejný způsob kontroly dovozu z rozvojových zemí. Za příklad bylo dáno vzájemné uznávání postupů Austrálie a Nového Zélandu.
Diskutovala se nutnost definovat koncepci řízení rizika označovanou jako „přiměřená úroveň ochrany“ ALOP (appropriate level of protection). Z hlediska bezpečnosti spotřebitele není velký rozdíl, jestli je limitem pro aflatoxiny v oříškách hodnota 4 nebo 15. Zdá se, že limity EU se budou muset zvýšit, aby odpovídaly limitům CA.
Dosud se operovalo požadavkem na „nulové“ nebo „zanedbatelné“ riziko. Definice ALOP však musí vycházet z cílů, které nejsou nedosažitelné.
Předpokladem pro stanovení pravidel je znalost rizik z jednotlivých skupin nebo druhů potravin, tzn. sestavení mapy rizik na základě zkušeností s problematickými potravinami a složkami (např. zakázaná barviva, nebo melamin). Znamená to stálý monitoring – „nevíme-li, kde jsme, nemůžeme vědět, kam máme dojít“.
Evropská komise připravuje přijetí seznamu vysoce rizikových dovážených potravin (týká se ovoce, zeleniny a skořápkových plodů z konkrétních zemí) vzhledem k trvale zjišťovanému množství závad. Seznam bude projednán Stálým výborem pro potraviny (SCFCAH).
Potraviny uvedené v seznamu budou předmětem zvýšené kontroly. Především pohraniční inspekce budou kontrolovat dokumentaci každé dodávky zboží uvedeného na seznamu a všechny parametry, které mají být fyzicky ověřeny.
Opatření se zaměřuje především na aflatoxiny - karcinogenní produkty přirozeně se vyskytujících plísní (např. bude kontrolováno 100 % mletých ořechů z Ghany, či 50 % koření z Indie). Na základě nových zjištění budou do seznamu doplňovány další položky. Kontrolováno bude např. také 100 % dodávek síranu zinečnatého z Číny.(Zdroj:Agronavigator,27.11.2008)
Žádné komentáře:
Okomentovat