Při dopravní nehodě v půlnoci z pátku 15.1. na sobotu 16.1.2009 skončil na okraji obce Branná v okresu Jindřichův Hradec život devětadvacetiletého muže. Stačil náraz Mazdy do nově postaveného kamenného můstku.
Policie a soud pravděpodobně určí jako příčinu nehody alkohol, nepřiměřenou rychlost, nesprávný způsob jízdy, nepřipoutání bezpečnostními pásy atd. Vlastní příčinou smrti však byl náraz do kamenné stěny. Okolo jednoho metru hluboký příkop a kamenná stěna můstku, to je past, ze které není úniku.
Přestože Česká republika má jednu z nejdelších a nejhustějších evropských silničních sítí a v zemi je evidováno na čtyři miliony motorových vozidel a denně dochází na silnicích k problémům, patří ministerstvo dopravy k těm méně významným. Alespoň podle celkové úrovně lidí, kteří jsou jmenováni do jeho čela, se to tak jeví.
Po lékárničkách v povinné výbavě vozidla, které údajně 99 procent řidičů nikdy nepoužilo, po dokladech o zákonném pojištění, jejichž výroba a distribuce zákonné pojištění jen prodražuje, přichází na řidiče další bič v podobě měřícího pásma, tiskopisu a tužky. Tak trochu to připomíná předpisy v bývalé lidové armádě, kde do vybavení plné polní patřil korespondenční lístek, tužka, hřeben a 10 cigaret. Nebylo by potřebnější, kdyby ministerstvo dopravy se snažilo více dopravním nehodám předcházet než učit řidiče jak zaznamenávat jejich následky?
V místě, kde k výše uvedené nehodě došlo, nikdy můstek nebyl, a nebyl tam ani hluboký příkop. Staří cestáři udržovali jen mělké příkopy, přičemž hlavně dbali na to, aby voda v nich nestála, ale odtékala. Pokud u silnice musel hlubší příkop být, byly tam kamenné patníky, často spojené lany. Současní silničáři raději vyhloubí hluboký a široký příkop, s odpadem vody z příkopů si příliš hlavy nelámou, vědí, že nahoru na silnici nepoteče. Na udržení pevného povrchu vozovky hluboký příkop zvláštní vliv nemá, dokonce se zdá, že kvůli němu se vozovka trhá.
A povolit stavbu vražedné kamenné stěny hned za pravotočivou táhlou pravoúhlou zatáčkou mohl jen diletant, každý zkušený řidič totiž ví, že je to místo, kam i při smyku v malé rychlosti vozidlo míří. Že se jedná o nebezpečné místo, dosvědčuje o několik metrů dál pomníček oběti autonehody, k níž tam došlo před nedávnem. Rovněž odbočující a vyjíždějící vozidla k bezpečnosti provozu nepřispívají.
Dneska by proti kamionům byly patníky bezmocné, pomoci by tedy mohla ocelová svodidla, která by měla být u každého příkopu hlubšího půl metru. Vypracovat předpisy pro takovou údržbu silnic, aby nedocházelo k zbytečným tragediím, to by od ministerstva dopravy určitě byla mnohem záslužnější čínnost než sekýrovat řidiče zbytečnou povinnou výbavou. (M.Veselý, 16.1.2009)
Policie a soud pravděpodobně určí jako příčinu nehody alkohol, nepřiměřenou rychlost, nesprávný způsob jízdy, nepřipoutání bezpečnostními pásy atd. Vlastní příčinou smrti však byl náraz do kamenné stěny. Okolo jednoho metru hluboký příkop a kamenná stěna můstku, to je past, ze které není úniku.
Přestože Česká republika má jednu z nejdelších a nejhustějších evropských silničních sítí a v zemi je evidováno na čtyři miliony motorových vozidel a denně dochází na silnicích k problémům, patří ministerstvo dopravy k těm méně významným. Alespoň podle celkové úrovně lidí, kteří jsou jmenováni do jeho čela, se to tak jeví.
Po lékárničkách v povinné výbavě vozidla, které údajně 99 procent řidičů nikdy nepoužilo, po dokladech o zákonném pojištění, jejichž výroba a distribuce zákonné pojištění jen prodražuje, přichází na řidiče další bič v podobě měřícího pásma, tiskopisu a tužky. Tak trochu to připomíná předpisy v bývalé lidové armádě, kde do vybavení plné polní patřil korespondenční lístek, tužka, hřeben a 10 cigaret. Nebylo by potřebnější, kdyby ministerstvo dopravy se snažilo více dopravním nehodám předcházet než učit řidiče jak zaznamenávat jejich následky?
V místě, kde k výše uvedené nehodě došlo, nikdy můstek nebyl, a nebyl tam ani hluboký příkop. Staří cestáři udržovali jen mělké příkopy, přičemž hlavně dbali na to, aby voda v nich nestála, ale odtékala. Pokud u silnice musel hlubší příkop být, byly tam kamenné patníky, často spojené lany. Současní silničáři raději vyhloubí hluboký a široký příkop, s odpadem vody z příkopů si příliš hlavy nelámou, vědí, že nahoru na silnici nepoteče. Na udržení pevného povrchu vozovky hluboký příkop zvláštní vliv nemá, dokonce se zdá, že kvůli němu se vozovka trhá.
A povolit stavbu vražedné kamenné stěny hned za pravotočivou táhlou pravoúhlou zatáčkou mohl jen diletant, každý zkušený řidič totiž ví, že je to místo, kam i při smyku v malé rychlosti vozidlo míří. Že se jedná o nebezpečné místo, dosvědčuje o několik metrů dál pomníček oběti autonehody, k níž tam došlo před nedávnem. Rovněž odbočující a vyjíždějící vozidla k bezpečnosti provozu nepřispívají.
Dneska by proti kamionům byly patníky bezmocné, pomoci by tedy mohla ocelová svodidla, která by měla být u každého příkopu hlubšího půl metru. Vypracovat předpisy pro takovou údržbu silnic, aby nedocházelo k zbytečným tragediím, to by od ministerstva dopravy určitě byla mnohem záslužnější čínnost než sekýrovat řidiče zbytečnou povinnou výbavou. (M.Veselý, 16.1.2009)
Dva roky nepodmíněně a zákaz řízení na sedm let zní úterní verdikt Okresního soudu v Jindřichově Hradci nad řidičem, který v polovině ledna způsobil tragickou dopravní nehodu u Branné u Třeboně.22.4.2009
OdpovědětVymazatZajímavý článek. Já jsem si dokupoval povinnou výbavu tady.
OdpovědětVymazat