Starý gramofon (1.část)

Michal Tučný jistě netušil, jakou má předvídavost, když hluboko v minulém století zpíval o tom, že v roce 2000 někteří lidé už nebudou vědět, jak vypadal starý gramofon.

Myšlenkami napodobit, uschovat a přenést na dálku lidský hlas, se zabývalo lidstvo od nejstarších dob. Zprávy o tom, že se dávným kouzelníkům podařilo uschovat zvuky, patří spíše do říše pohádek. S rezervou je třeba brát i dva tisíce let staré zápisy v čínských knihách, o přístrojích zaznamenávajících lidský hlas.

Ve středověku sestrojovali prý různí fyzikové kovové lidské hlavy, které vydávaly nějaké zvuky podobné lidské řeči. Řada učenců však se nechala slyšet, že jednou budou stroje mluvit. Jako jeden z prvních ověřených pokusů v tomto směru lze brát pokus Wolfganga Kempeleho, který v roce 1778 sestrojil v Bratislavě přístroj podobný spinetu, v němž vzduch přiváděný do součástek podobných lidským rtům vyluzoval zvuky připomínající lidský hlas.

Za základní krok k vynalezení gramofonu je možné považovat Phonoautograf Angličana Scotta a Němce Königa z roku 1859, jimž na začazený váleček zaznamenávalo kovové rydlo připevněné druhým koncem k membráně, nepravidelnou rýhu.

Pak zcela náhodně do historie gramofonu vstupuje nesmrtelný král vynálezců Thomas Alva Edison, který při zdokonalování telefonu zjistil, že zvuk dokáže obrovskou silou rozkmitat membránu sluchátka. Začal se tedy zabývat využitím této síly. Po několikaletých pokusech se mu za obrovských finančních nákladů podařilo sestavit stokilogramový stroj, který nedokonale reprodukoval lidský hlas.

V roce 1877 Edison přihlásil svůj vynález v Anglii, ale na veřejnosti se tento mluvící stroj setkal s naprostým neporozuměním, v té době neměl nejmenší naději na rozšíření.

Zaznamenávání zvuků podle Edisona na váleček obalený staniolem či podle Američana Jonese na váleček obalený voskem se prakticky neosvědčilo, průlom ve vývoji gramofonu učinil až v roce 1897 vynálezce Emil Berliner, který nejen vynalezl zinkový disk s vrstvou vosku, a pro zaznamenávání zvuku jehlu, ale také zkušeností s izolačním elektrotechnickým materiálem využil k objevu hmoty vhodné k sériové výrobě gramofonových desek. (Pokračování)