Více než 200 let po prvním uzavření míru mezi USA a indiánským kmenem Siuxů chce nyní duch náčelníka Sedícího Býka vykopat válečnou sekeru a bojovat s vládou Spojených států.
Minulý týden oznámil indiánský kmen Lakota-Siux, že všechny jejich historické smlouvy s Washingtonem jsou k ničemu, protože nejsou plněny. Na americké ministerstvo zahraničí to přišla vysvětlit indiánská delegace.
V současnosti mají Lakotové svá území ve státech Nebraska, Severní a Jižní Dakota, Montana a Wyomings. Když nebude americká vláda chtít vyřešit záležitost diplomatickou cestou, zastaví Lakotové majetek v těchto oblastech podle svého uvážení.
Na tiskové konferenci ve Washingtonu oznámil zástupce indiánů herec Russel Means: „Už nebudeme občany Spojených států, a všichni indiáni, kteří v pěti amerických státech žijí, mohou se k nám připojit.“
V případě neúspěšného jednání chtějí Siuxové vyhlásit samostatný stát ve státě, který svým občanům bude vydávat cestovní pasy a řidičské průkazy. Daně se platit nebudou, protože stačí částky, které Siuxům dluží občané Spojených států.
Indiáni přistoupili k těmto krokům, neboť se domnívají, že americká vláda nedodržuje ústavu, smlouvy a zákony. Odvolávají se na článek č.6 Ústavy Spojených států.: Všechny dluhy a závazky učiněné do přijetí této ústavy budou pro Spojené státy stejně platné za této ústavy jako za konfederace.
Tato ústava, zákony Spojených států vydané na jejím základě, jakož i všechny smlouvy, které jsou nebo budou uzavřeny jménem Spojených států, jsou vrcholným právem země; soudci všech států jsou jimi vázáni, i kdyby se v ústavě či zákonech jiného státu vyskytla protikladná ustanovení.
Senátoři a členové Sněmovny reprezentantů, členové zákonodárných sborů jednotlivých států, jakož i všichni nositelé výkonné i soudní moci jak Spojených států, tak jednotlivých států jsou přísahou nebo slavnostním slibem vázáni dodržovat tuto ústavu, žádné náboženské vyznání se však nesmí vyžadovat jako podmínka k zaujetí funkce či plnění jakékoli společenské povinnosti ve Spojených státech.
Podle indiánských aktivistů tento článek americké ústavy platí pro všechny dohody, které Spojené podepsaly. Musí se tedy na něj tedy vztahovat i dohoda se Siuxy.
V roce 1851 si vymohly tisíce zástupců indiánských oblastí podepsání několika dohod, jejichž výsledkem byla smlouva, podle které vláda USA tato území respektuje jako majetek Lakotů. Naproti tomu dostala americká vláda svolení stavět v těchto indiánských oblastech silnice a železnice. Z roku 1868 je dohoda podepsaná ve Fort Laramie (Wyoming), podle níž velká část Jižní Dakoty jako země indiánů bude neomezeně používána „Silným siuxkým národem.“
„Máme 33 smluv s vládou Spojených států, které nejsou plněny. Stále nám berou naši zemi, naše vody a naše děti,“ hlásá siuxský aktivista Phyllis Young.
Z kmene Lakota pocházeli legendární indiánští náčelníci "Crazy Horse" (Šílený Oř) a "Red Cloud" (Rudý Oblak) a také "Sitting Bull" (Sedící Býk), jenž v letech 1866 až 1876 vedl poslední komunitu severoamerických indiánů, která nepodléhala vládě Spojených států.
V současné době jsou příslušníci lakotského kmene Siuxů, tak jako všichni severoameričtí indiáni, ve velmi svízelné sociální situaci. Přestože nemusejí platit daně a dostávají určité podpory, žijí většinou v nuzných podmínkách. Muži se dožívají průměrného věku 44 let, dětská úmrtnost je u indiánů pětkrát vyšší než v majoritní americké společnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat