Před devadesáti lety, 15. a 16. června 1919, se v Československu konaly volby do obecních zastupitelstev (30% soc. dem, 20,5% agrární str., 15,6% socialisté, 9,7% lidovci, 8,2 národní demokracie). V té době slovenské území dobývala maďarská Rudá armáda a v Prešově 16. června 1919 český revolucionář Antonín Janoušek vyhlásil bolševickou Slovenskou republiku rád.
Porážku monarchie a vyhlášení nových států na jejím území nebrali vážně především maďarští politici. Ti si nedovedli představit, že by se Uhersko rozpadlo, že by k němu neměla patřit Horní země (Slovensko) - tzv.Felvidék. Když 20. března Nejvyšší vojenská rada dohodových mocností vyznačila hranice Maďarska, nastalo v Budapešti zděšení. Prezident Mihál Károlyi předal moc socialistům a bolševikům a abdikoval. Následujícího dne bylo v Maďarsku vyhlášeno vítězství bolševické revoluce a vznik Maďarské republiky rad (Béla Kún).
Dění v Maďarsku vyvolalo poplach v Praze, kde si česká politická a úřednická elita už zřídila teplá křesílka. V Praze byl větší strach z Habsburků než z nacistů a komunistů. Strach z obnovení Rakouska-Uherska a z vytvoření středoevropské federace lomcoval Prahou vlastně po celé období první republiky. 27. dubna 1919 byla zahájena československá vojenská intervence do Maďarska.
Porážku monarchie a vyhlášení nových států na jejím území nebrali vážně především maďarští politici. Ti si nedovedli představit, že by se Uhersko rozpadlo, že by k němu neměla patřit Horní země (Slovensko) - tzv.Felvidék. Když 20. března Nejvyšší vojenská rada dohodových mocností vyznačila hranice Maďarska, nastalo v Budapešti zděšení. Prezident Mihál Károlyi předal moc socialistům a bolševikům a abdikoval. Následujícího dne bylo v Maďarsku vyhlášeno vítězství bolševické revoluce a vznik Maďarské republiky rad (Béla Kún).
Dění v Maďarsku vyvolalo poplach v Praze, kde si česká politická a úřednická elita už zřídila teplá křesílka. V Praze byl větší strach z Habsburků než z nacistů a komunistů. Strach z obnovení Rakouska-Uherska a z vytvoření středoevropské federace lomcoval Prahou vlastně po celé období první republiky. 27. dubna 1919 byla zahájena československá vojenská intervence do Maďarska.
Intervence se moc nedařila, maďarští bolševici přešli do protiútoku a začali obsazovat slovenské území. Během několika dnů obsadili jižní a východní Slovensko, přičemž na Spiši jim vydatně pomáhala armáda polská.
Po vyhlášení Slovenské republiky rád, 16.6.1919 se jejím nejvyšším orgánem stal Revoluční výkonný výbor, jemuž podléhala Revoluční vládní rada. Okamžitě byly zrušeny městské a obecní samosprávy, označené jako buržoazní, které byly nahrazeny "dočasnými revolučními orgány proletariátu"(sověty).
Cílem bylo nastolení diktatury proletariátu. Vše šlo velice rychle. Byly zrušeny soudy a nahrazeny "revolučními tribunály" a místo policie byla zřízena "Rudá stráž." Revolucionáři znárodnili všechny banky, průmyslové podniky, školy i obytné domy. Volební právo bylo odebráno podnikatelům, živnostníkům a kléru a přiznáno jen těm, kteří "produktivně pracovali."
Slovenská republika rad vydržela jen tři týdny. Zpočátku měla podporu u Maďarů, Židů a sociálně slabých vrstev Slováků, ale ta po tvrdých represích, znárodňování, parcelaci půdy a krádežích rychle ochabla. Po soustředěném tvrdém útoku československé armády maďarská bolševická armáda byla ze Slovenska vyhnána, Slovenská republika rád padla a Antoním Janoušek prchl do Moskvy, kde pod Leninovými a Stalinovými křídly strávil zbytek života.
Podle slovenských historiků byly socialistické ideály jen záminkou útoku, ve skutečnosti se jednalo o nové připojení Slovenska k Maďarsku. Dosvědčoval to nápis na čepicích maďarských vojáků: "Felvidék viszahóditása" (podmanění Horní země).
Žádné komentáře:
Okomentovat