Před šedesáti lety byl popraven Heliodor Pika.

Rozsudek jménem republiky:

Státní soud v Praze po provedeném hlavním přelíčení uznal dne 20. ledna 1949 takto právem:
Divizní generál, Píka Heliodor, narozený 3. července 1897 ve Štítivě, státní okres Opava, tamtéž příslušný, bez vyznání, ženatý, syn Ignáce a Jany rozené Valáškové, bytem v Praze XIX, Kahlerova 11., tč. ve vazbě státního soudu v Praze jest vinen, že:

1. koncem roku 1940 v Istanbulu, od r. 1941 do konce roku 1945 v Moskvě, na jaře roku 1946 v Londýně a konečně v období 1945 až 1948 v Praze vyzradil exponentům Intelligence Service, tedy cizí moci, přímo skutečnosti, opatření a předměty, jež měly zůstat utajeny pro obranu republiky a za těmito účely vešel s jmenovanými ve styk přímý, to jest s cizí mocí a s činiteli vojenskými, ačkoliv mu povinnost uchovávati uvedené skutečnosti v tajnosti byla výslovně uložena hledíc na jeho služební poměr.
2. V době od roku 1941 do konce května 1945 v Moskvě a Kujbyševě v SSSR jako náčelník Československé vojenské mise v SSSR ve svých zprávách podávaných československým vládním činitelům do Londýna, záměrně uváděl nepravdivé skutečnosti o činnosti velvyslance Fierlingera v Moskvě, o československé jednotce v SSSR a poměrech v SSSR, vnitřní i vojenské situaci v SSSR v úmyslu, aby poškodil zájmy ČSR i bojové úsilí druhého odboje a jejího spojence SSSR.
3. V době od r. 1941 v Moskvě a Kujbyševě jako náčelník Československé vojenské mise v SSSR úmyslně systematicky kladl překážky organizaci boje za osvobození ČSR, a to jednak bržděním jejího materiálního vybavování, jednak odkládáním a mařením odesílání československých parašutistů na území ČSR sovětskými orgány, tudíž za války způsobil škodu branné moci, vojenským podnikům republiky a jejímu spojenci, tím spáchal:

• ad 1) zločin vojenské zrady podle § 6:2 odst. 1. zák. č. 50/23 Sb,
• ad 2) zločin zneužití služební moci podle § 300 v. tr. z.
• ad 3) zločin vojenské zrady podle § 6:1. zák. č. 50/23 Sb.,

  
  Odsuzuje se:
  Podle §6:2/I1 s. zák. č. 50/23 Sb. za použil:í 5§ 45, 96 v. tr. z. kromě kasace, vyloučení z čs, armády a ztráty čestných odznaků a vyznamenání k trestu smrti provazem.
  
  Podle § 32 zák. č. 50/23 Sb. vyslovuje se ztráta čestných práv občanských na dobu 10 roků.
  

  
  
  Generál Heliodor Píka byl v noci z 20. na 21. června 1949 oběšen v plzeňské věznici na Borech.Jeho tělo se dosud nepodařilo nalézt. Otcovy plné rehabilitace dosáhl jeho syn Milan Píka v roce 1968.Prokurátor dr.Vaš, jeden z Píkových vrahů, se odmítá k případu vyjadřovat, proces s ním vyšuměl do ztracena. Po roce 1989 vydal spis o „křivém“obvinění „Moje perzekuce“.
  
  Po „Vítězném“ únoru byl Heliodor Píka postupně služebně degradován, propuštěn z armády a v květnu 1948 zatčen.Hlavním iniciátorem procesu s generálem, o jehož rychlé odstranění se velmi zasazovala i Moskva, byl plukovník Bedřich Reicin, fanatický komunista, jenž Píku upřímně nenáviděl už za války, považoval ho za fašistu a agenta imperialismu.Vypracováním obžaloby, na jejímž základě by bylo možné nebezpečného hrdinu zdánlivě legální cestou sprovodit ze světa, byl pověřen prokurátor dr.Vaš, který v procesu figuroval jakožto vyšetřovatel i žalobce.Po mnoha měsících věznění, nekonečných výslechů a psychického nátlaku stanul generál Píka před soudem.Obvinění proti němu vznesená-vlastizrada, spolupráce s Německem, maření vzniku československých jednotek v SSSR a mnohá jiná-byla sprostým výsměchem celému životu Heliodora Píky, demokracii i historické pravdě.O rozsudku od počátku nikdo z iniciátorů soudního řízení nepochyboval. Tehdy málokdo tušil, že proces s Píkou je jen prvním v dlouhé řady krvavých justičních vražd, jichž se komunistická strana ve jménu lidově-demokratické republiky dopustí.
  
  Heliodor Píka vyrostl ve skromných poměrech - v rodině venkovského koláře ve Štítině na Opavsku, kde se narodil 3. července 1897. Stal se vynikajícím studentem opavského gymnázia, osvojil si znalosti několika světových jazyků [němčiny, řečtiny, latiny, později ruštiny a francouzštiny), a proto mohl maturovat již po absolvováni sexty.
  
  Zkoušku dospělosti vykonal ve druhém roce první světové války - 19. července 1915 - a pak místo plánovaných studií farmacie na Univerzitě Karlově, byl v říjnu 1915 při mobilizaci odveden jako jednoroční dobrovolník do rakousko­uherské armády. Absolvoval nejdříve tříměsíční kadetku v Opavě, kde potom působil ve funkci instruktora až do června 1916. Tehdy již jako praporčík a velitel roty odjel s doplňovacím transportem na ruskou frontu, ale již 24. července 1916 přešel u městečka Berestečka do ruského zajetí.
  
  Dostal se poté až do Kazaňské gubernie, kde se v zajateckém táboře „Paratský závod" přihlásil 5. října 1916 do vznikajících československých legií. Téměř po roce svého zajetí byl zařazen k 1. rotě náhradního praporu 1. čs. divize v Bobrujsku, ale již 24. září 1917 nastoupil jako jeden z prvních československých legionářů v Rusku cestu do Francie. Zde v Cognacu, v listopadu 1917 byl určen ke zdravotní službě u 21. čs. střeleckého pluku francouzských legií.
  
  Začátkem června 1918 pluk odjel blíž k frontě do tábora v Darney. Mezitím byl Píka jmenován lékárním adjutantem pluku a později vykonával i funkci důstojníka obrany proti plynům
  
  0 jeho činnosti na frontě mnoho naznačuje pochvala velitele francouzské 53. divize generála Guillenina, kterou uvedl ve svém rozkaze 8. listopadu 1918, neboť Píka „na vlastní žádost spolupůsobil při lékařské službě v první linii. Obzvláště se vyznamenal horlivostí při ošetřování raněných, opovrhuje úplně nebezpečím". Prodělal s plukem těžké boje v Ardenách, dokonce otravu plynem. Přihlásil se k další nové zbrani této války - letectvu, ale přišel konec války. Dne 9. ledna 1919 se poručík francouzských legií Heliodor Píka vrátil do vlasti s pomocnou rotou 21. čs. střeleckého pluku.
  
  Nový stát, Československá republika, však musel od prvopočátku svého vzniku hájit svoji územní suverenitu, a proto legionářské pluky takřka okamžitě odjely na těšínskou frontu.
  V srpnu ještě působil jako pobočník velitele pluku, ale již dnem prvního září 1919 byl odvelen do dvouměsíčního kurzu pro důstojníky pěchoty v Milovicích. Dnem 1. ledna 1920 byl přijat za důstojníka z povolání ……
  
  Výrazem uznání dosavadní činnosti Heliodora Píky i významu funkce , kterou tehdy zastával, bylo jeho povýšení do hodnosti brigádního generála v prosinci 1943.(jiří Krž,20.6.2009)