Zajímavá jihovýchodní část rovinaté Třeboňské pánve byla ve středověku na okraji zájmu zemědělského lidu. Pokud v novověku vešla širší veřejnosti ve větší známost, tak to bylo především jako prvorepublikový horký politický problém zvaný „Vitorazsko.“ Podle rovinných terénů by oblast v létě měla být rájem cyklistů. Není tomu tak úplně. Nejisté počasí, s výkyvy teplot a častými vodními srážkami, mraky komárů a intenzivní automobilový provoz cyklistům pobyt znepříjemňují.
Písčitá suchá půda, střídající se s kyselými rašeliništními močály, skálami a nepropustným jílem, není příliš vhodná k zemědělskému obdělávání, a proto ve středověku ani panské velkostatky o oblast nejevily zvláštní zájem. O vesnice, které přesto tady vznikaly při dálkových stezkách, se podělili pánové z Bystřice, Třeboně, Nových Hradů a částečně i Weitry, Litschau a Heidenreichstenu.
Zemská hranice mezi územím českým a dolnorakouským vedla od Najdorfu (Nová Ves u Klikova) po řece Dračici ke Klikovu, k soutoku s Lužnicí, potom po Lužnici kolem Suchdola k Tušti, po potoce k obci Hranice a dál po silnici k Nakolicím, kde se napojovala na současnou státní hranici.
Lidé ve větším množství začali na Suchdolsko přicházet a usazovat se až po třicetileté válce, když se zde v souvislosti s výrobou železa a skla začalo ve velkém kácet dřevo na topení v železárnách a sklárnách. Vesnice založené v tomto období obyčejně vznikali sice z vůle panských úředníků, nikoli však kvůli zúrodňování půdy, ale kvůli zpracování dřeva a nerostných surovin. Později vesnice vznikaly přirozeným způsobem z osad lesních dělníků, havířů, hamerníků, sklářů a hrnčířů.
Obdělávání půdy se stalo vedlejší, převážně jen nouzovou záležitostí. Přírodní podmínky, pozdější doba zakládání osad a vliv stavebních stylů přicházejících z Rakous jsou zřejmě příčinou toho, že venkovská zástavba v tomto území se liší od klasických jihočeských vesnic založených ve středověku. Zemědělské usedlosti se zde už nemusely skrývat před prázdnými žaludky ozbrojených uživatelů hlavních cest, proto se bojácně nechoulí mezi stromy v údolích, kolem útulných návsí s rybníčky, ale jsou volně rozptýlené po široké krajině. Domky postupně usazených dělníků a řemeslníků jsou také postavené hlavně podél cest a poblíž železničních stanic. Autor: R.Fischer (Pokračování)
Písčitá suchá půda, střídající se s kyselými rašeliništními močály, skálami a nepropustným jílem, není příliš vhodná k zemědělskému obdělávání, a proto ve středověku ani panské velkostatky o oblast nejevily zvláštní zájem. O vesnice, které přesto tady vznikaly při dálkových stezkách, se podělili pánové z Bystřice, Třeboně, Nových Hradů a částečně i Weitry, Litschau a Heidenreichstenu.
Zemská hranice mezi územím českým a dolnorakouským vedla od Najdorfu (Nová Ves u Klikova) po řece Dračici ke Klikovu, k soutoku s Lužnicí, potom po Lužnici kolem Suchdola k Tušti, po potoce k obci Hranice a dál po silnici k Nakolicím, kde se napojovala na současnou státní hranici.
Lidé ve větším množství začali na Suchdolsko přicházet a usazovat se až po třicetileté válce, když se zde v souvislosti s výrobou železa a skla začalo ve velkém kácet dřevo na topení v železárnách a sklárnách. Vesnice založené v tomto období obyčejně vznikali sice z vůle panských úředníků, nikoli však kvůli zúrodňování půdy, ale kvůli zpracování dřeva a nerostných surovin. Později vesnice vznikaly přirozeným způsobem z osad lesních dělníků, havířů, hamerníků, sklářů a hrnčířů.
Obdělávání půdy se stalo vedlejší, převážně jen nouzovou záležitostí. Přírodní podmínky, pozdější doba zakládání osad a vliv stavebních stylů přicházejících z Rakous jsou zřejmě příčinou toho, že venkovská zástavba v tomto území se liší od klasických jihočeských vesnic založených ve středověku. Zemědělské usedlosti se zde už nemusely skrývat před prázdnými žaludky ozbrojených uživatelů hlavních cest, proto se bojácně nechoulí mezi stromy v údolích, kolem útulných návsí s rybníčky, ale jsou volně rozptýlené po široké krajině. Domky postupně usazených dělníků a řemeslníků jsou také postavené hlavně podél cest a poblíž železničních stanic. Autor: R.Fischer (Pokračování)
Žádné komentáře:
Okomentovat