Nastal konec tradičních českých vánoc?

Nařízení MZe, že prodavač ryb, který usmrcuje rybu, musí být vyučený řezník nebo mít maturitu v oboru, fakticky znemožňuje prodávat čerstvé ryby nejen ve stáncích, ale i v naprosté většině kamenných obchodů. Ti lidé za pultem totiž jsou v lepším případě vyučení prodavači či příležitostní brigádníci.

Nic proti ochraně hospodářských zvířat. Nakládání se zvířaty při transportu či na porážkách a slepičí koncentráky nejsou nic příliš civilizovaného a po pravdě kvalitní potraviny se takto příliš dělat nedají. Maso trpících a silně stresovaných zvířat má totiž zřetelně nižší kvalitu. I ochrana zvířat má však své meze, které ministerská vyhláška nepochybně přehlédla. Zabít kapra umí na jihočeských vesnicích rychle a potichu každý šestiletý pytlák a zabíjení ryby by mělo být součástí osnov základní školy, spolu s dalšími elementárními pravidly týkajícími se zacházení s potravinami a přípravy jídla. I to je totiž součástí kultury. A takový kapr načerno je nepochybně umělecké dílo plně srovnatelné s Kaplického blobem. A to je nutno uznat, pokud máme být kulturní a civilizovanou společností, a ne tlupou konzumentů plastových kolorovaných hamburgerů a zmrazené pizzy, zemí, kde vládnou ropní šejci, šéfové fastfoodů a kardiochirurgové.

Možná však předvídaví ministerští úředníci usilují právě o to, aby budoucí generace vůbec nebyly schopny rozeznat, zda to, co mají na talíři, pochází ze zvířete, nebo přiteklo ropovodem Družba. Jiné racionální zdůvodnění, než že jde o spiknutí chemických koncernů proti tradiční přírodní stravě, totiž nelze nalézt. Ale pak by to měla rychle začít řešit Bezpečnostní informační služba. Alternativou spiknutí je potom pouze nějaká dlouhodobější forma ztráty příčetnosti.

Nakonec již dříve platné a kontrolované pravidlo, že před prvním úderem má prodavač rybě zakrýt hadrem oči, vzniklo nejspíše na základě nemírného sledování historických filmů z vojenského prostředí. Zaplať pánbůh, že legislativa nevyžadovala u kádě úředně jmenovanou popravčí četu.

Ten, kdo nyní rozhodl, že je k usmrcení šupináče třeba řezníka, musí být buď vyznavačem hnutí Hare Kršna, nebo obětí úrazu, kdy za studií na zemědělské praxi omylem zkoušel podojit býka a s následky takto vzniklého úrazu se dosud nevyrovnal. (Zdroj: Pavel Páral, MF Dnes).