Před nedávnem nechal Jihočeský kraj vypracovat projekt na stavbu nové železniční trati mezi Lipnem nad Vltavou a Černou v Pošumaví. Jedná se o prodloužení druhé nejstarší české elektrifikované tratě Rybník - Lipno, která pak propojí trať České Budějovice - Horní Dvořiště s tratí České Budějovice - Český Krumlov - Volary.
Délka nové trati, která by pravděpodobně vedla nenáročným téměř rovinným terénem, by měla být asi 14 km a náklady na její výstavbu by se pohybovaly okolo 4 miliard. Jihočeský kraj samozřejmě na financování stavby sám nestačí, spoléhá však na příspěvek z EU, neboť vodní plocha v létě a její hornaté okolí v zimě jsou stejně jako Čechům lehce dostupné sousedním Rakušanům a Bavorům. Lipno v poslední době objevili Holanďané, kteří zde nahrazují předlistopadovou záplavu východních Němců. .
Jedná se o jižní část Šumavy, která byla změněna nejen poválečnou výměnou obyvatelstva a vytvořením nepřístupného pohraničního pásma v letech 1948 až 1989, ale především Lipenskou vodní nádrží, která se stala nejvyhledávanější šumavskou turistickou atrakcí.
Návrhy na stavby přehrad na horním toku Vltavy se objevily už v druhé polovině 19. století. První projekty přehrady u Želnavy, jedné ze soustavy jedenácti nádrží na Vltavě, byly vypracovány na počátku třicátých let 20. století. Válečné události změnily plány. Po válce, v letech 1950 až 1959, byla postavena přehradní hráz až u Lipna. Voda jezera vyhnala lidi z 24 vesnic.
Sypaná hráz Lipenské přehrady je vysoká 25 m a je zpevněna betonovými kesony. Voda přehrady se rozlévá přes 40 km do dálky a místy až 16 km do šířky a vodní hladina má plochu 49 km2. Obvod je 150 km. Nadržená voda padá 160 m hluboko na tři Francisovy turbiny (průměr 2 m) podzemní vodní elektrárny.
Při stavbě hydroelektrárny bylo využito terénního zlomu, nazývaného Lipenský zdvih (Lipper Schwebe), kde řečiště na pěti kilometrech mezi Lipnem a Vyšším Brodem, tvořené spoustou balvanů a prahů, má spád téměř 150 m. Tento úsek Vltavy měl odedávna název Čertovy proudy. Nebyl splavný, a proto hlavně voroplavbě způsoboval problémy. Vory připlavené z horní části Šumavy musely být před Lipenským zdvihem rozebrány a dřevo na vozech dopraveno do Vyššího Brodu, kde bylo do vorů znovu svázáno.
Divoké vody pod hrází Lipenské přehrady se staly ideálním místem pro vodní sporty, vyrostla zde řada vynikajících vodních slalomářů (např. obyvatelka Lipna Ludmila Polesná byla šestinásobnou mistryní světa). V poslední době převážily jak zájmy ekonomické, tak zájmy ochránců přírody - vodáci byly odtud vyhnáni. V tomto úseku Vltavy, u několika domů tvořících osady Kienberg a Kühnberg, byla koncem 19. století postavena papírna, u které postupem času vyrostla dvoutisícová obec Loučovice, pojmenovaná podle hory Louč (Luč, Kien Berg, Hirsch Berg)(933 m).
V lipenské hydroelektrárně je z každého litru vody vyrobeno 1,472 kW elektrické energie. Z podzemní elektrárny odtéká voda 3,5 km dlouhým tunelem do vyrovnávací nádrže u Vyššího Brodu, pod tamní přehradní hrází jsou dvě Kaplanovy turbiny.
Přes velký výkon může být vodní elektrárna spouštěna jen nárazově, neboť průměrný přítok vody na horním toku Vltavy je vzhledem k možnostem elektrárny hodně nízký, a tak Lipenská vodní nádrž je hlavně využívána jako jedna z největších českých rekreačních oblastí.
Zdejší turistika je pro investory a podnikatele velice zajímavá záležitost. Movití západoevropští hosté, hlavně Holanďané, nehledí na studenou šumavskou vodu a na silné lipenské větry - prostě dávají přednost čistému ovzduší a čisté vodě.
Délka nové trati, která by pravděpodobně vedla nenáročným téměř rovinným terénem, by měla být asi 14 km a náklady na její výstavbu by se pohybovaly okolo 4 miliard. Jihočeský kraj samozřejmě na financování stavby sám nestačí, spoléhá však na příspěvek z EU, neboť vodní plocha v létě a její hornaté okolí v zimě jsou stejně jako Čechům lehce dostupné sousedním Rakušanům a Bavorům. Lipno v poslední době objevili Holanďané, kteří zde nahrazují předlistopadovou záplavu východních Němců. .
Jedná se o jižní část Šumavy, která byla změněna nejen poválečnou výměnou obyvatelstva a vytvořením nepřístupného pohraničního pásma v letech 1948 až 1989, ale především Lipenskou vodní nádrží, která se stala nejvyhledávanější šumavskou turistickou atrakcí.Návrhy na stavby přehrad na horním toku Vltavy se objevily už v druhé polovině 19. století. První projekty přehrady u Želnavy, jedné ze soustavy jedenácti nádrží na Vltavě, byly vypracovány na počátku třicátých let 20. století. Válečné události změnily plány. Po válce, v letech 1950 až 1959, byla postavena přehradní hráz až u Lipna. Voda jezera vyhnala lidi z 24 vesnic.
Sypaná hráz Lipenské přehrady je vysoká 25 m a je zpevněna betonovými kesony. Voda přehrady se rozlévá přes 40 km do dálky a místy až 16 km do šířky a vodní hladina má plochu 49 km2. Obvod je 150 km. Nadržená voda padá 160 m hluboko na tři Francisovy turbiny (průměr 2 m) podzemní vodní elektrárny.
Při stavbě hydroelektrárny bylo využito terénního zlomu, nazývaného Lipenský zdvih (Lipper Schwebe), kde řečiště na pěti kilometrech mezi Lipnem a Vyšším Brodem, tvořené spoustou balvanů a prahů, má spád téměř 150 m. Tento úsek Vltavy měl odedávna název Čertovy proudy. Nebyl splavný, a proto hlavně voroplavbě způsoboval problémy. Vory připlavené z horní části Šumavy musely být před Lipenským zdvihem rozebrány a dřevo na vozech dopraveno do Vyššího Brodu, kde bylo do vorů znovu svázáno.
Divoké vody pod hrází Lipenské přehrady se staly ideálním místem pro vodní sporty, vyrostla zde řada vynikajících vodních slalomářů (např. obyvatelka Lipna Ludmila Polesná byla šestinásobnou mistryní světa). V poslední době převážily jak zájmy ekonomické, tak zájmy ochránců přírody - vodáci byly odtud vyhnáni. V tomto úseku Vltavy, u několika domů tvořících osady Kienberg a Kühnberg, byla koncem 19. století postavena papírna, u které postupem času vyrostla dvoutisícová obec Loučovice, pojmenovaná podle hory Louč (Luč, Kien Berg, Hirsch Berg)(933 m).
V lipenské hydroelektrárně je z každého litru vody vyrobeno 1,472 kW elektrické energie. Z podzemní elektrárny odtéká voda 3,5 km dlouhým tunelem do vyrovnávací nádrže u Vyššího Brodu, pod tamní přehradní hrází jsou dvě Kaplanovy turbiny.
Přes velký výkon může být vodní elektrárna spouštěna jen nárazově, neboť průměrný přítok vody na horním toku Vltavy je vzhledem k možnostem elektrárny hodně nízký, a tak Lipenská vodní nádrž je hlavně využívána jako jedna z největších českých rekreačních oblastí.
Zdejší turistika je pro investory a podnikatele velice zajímavá záležitost. Movití západoevropští hosté, hlavně Holanďané, nehledí na studenou šumavskou vodu a na silné lipenské větry - prostě dávají přednost čistému ovzduší a čisté vodě.
Ovšem plátěné stany, dřevotřískové chatky či kasárensky vybavené podnikové chaty jako vrchol předlistopadového pohodlí jsou už jen pro otužilé dobrodruhy. Pro stovky a tisíce očekávaných hostů rostou jako houby po dešti luxusní hotely a "rodinné" domy, které by se beze studu mohly vyhřívat někde na Riviéře. Je tedy na první pohled zřejmé, že nový způsob lipenského léta už není určen pro odborovou rekreaci českých traktoristů a textilních dělnic.
Konkurencí léta se zde stává zima, která tady bývá stejně tuhá jako v nejvyšších polohách západní Šumavy. Tempo, jakým rostou hotely, je přímo úměrné přírůstku lyžařských vleků a běžkařských tratí.
Lipenská vodní nádrž je nejvhodnější českou vodní plochou pro závody plachetnic - koná se zde několik významných mezinárodních soutěží - a proto se s ní počítá pro Olympijské hry v roce 2016 (nebo 2020), pokud budou přiděleny Praze.
Nová železniční trať, která má sloužit především turistům, se podle představ projektantů má podobat tatranským elektrickým tratím a měla by také z oblasti vytlačit silný automobilový provoz. Vzhledem k neustálému zvyšování počtu turistů se zřejmě jedná o perspektivně dobrou investici. Nová trať bude také velkým přínosem pro obyvatelstvo raketově rozkvétajícího městyse Frymburk, do něhož doposud železnice nevedla.
Žádné komentáře:
Okomentovat