Největší část českého obyvatelstva v polovině 19. století tvořilo obyvatelstvo venkovské, na venkově žilo asi 75 % obyvatel.
Od poloviny 18. století nastal prudký rozvoj techniky, který si stále silněji vynucoval změny ekonomické i společenské. Stranou nezůstal ani venkov.
Potřeby společnosti byly příčinou přechodu zemědělství na intenzivní formu hospodaření. Přišla hromadná likvidace pastvin, luk, rybníků i lesů, zemědělství se soustředilo na ornou půdu a na pěstování obilnin, které byly dobře prodejné.
Přestože bylo v roce 1781 zrušeno nevolnictví vesnického obyvatelstva a vyvazovací zákon v roce 1798 ztlumil sociální napětí, poddanství nedovolovalo rychlejší společenské a ekonomické změny a modernizaci venkova. Poddaným sedlákům však tento stav bezstarostnosti vyhovoval, zrušení poddanského systému si kupodivu vynutila šlechta, jíž v soutěži s bohatnoucím měšťanstvem chyběl volný podnikatelský kapitál.
Patent o zrušení roboty byl pro české země vydán 4.března 1849. Na jeho základě se rolník, který byl doposud uživatelem půdy, stal jejím vlastníkem. Nárok na půdu mělo devět set tisíc poddaných.
Majetková újma, jež zrušením urbariálních povinnosti poddaných vznikla vrchnosti, byla částečně uhrazena. Jedna třetina z ceny vydané půdy byla vyrovnána formou slevy na daních, druhá byla čtyřicet let splácena ze zemského rozpočtu - vyvazovacích fondů, poslední třetinu spláceli dvacet let noví vlastníci.
Od poloviny 18. století nastal prudký rozvoj techniky, který si stále silněji vynucoval změny ekonomické i společenské. Stranou nezůstal ani venkov.
Potřeby společnosti byly příčinou přechodu zemědělství na intenzivní formu hospodaření. Přišla hromadná likvidace pastvin, luk, rybníků i lesů, zemědělství se soustředilo na ornou půdu a na pěstování obilnin, které byly dobře prodejné.
Přestože bylo v roce 1781 zrušeno nevolnictví vesnického obyvatelstva a vyvazovací zákon v roce 1798 ztlumil sociální napětí, poddanství nedovolovalo rychlejší společenské a ekonomické změny a modernizaci venkova. Poddaným sedlákům však tento stav bezstarostnosti vyhovoval, zrušení poddanského systému si kupodivu vynutila šlechta, jíž v soutěži s bohatnoucím měšťanstvem chyběl volný podnikatelský kapitál.
Patent o zrušení roboty byl pro české země vydán 4.března 1849. Na jeho základě se rolník, který byl doposud uživatelem půdy, stal jejím vlastníkem. Nárok na půdu mělo devět set tisíc poddaných.
Majetková újma, jež zrušením urbariálních povinnosti poddaných vznikla vrchnosti, byla částečně uhrazena. Jedna třetina z ceny vydané půdy byla vyrovnána formou slevy na daních, druhá byla čtyřicet let splácena ze zemského rozpočtu - vyvazovacích fondů, poslední třetinu spláceli dvacet let noví vlastníci.
Žádné komentáře:
Okomentovat