František Josef I. byl hluboce věřící člověk. Poctivě se zúčastňoval bohoslužeb a církevních slavností, ale přísně rozlišoval mezi náboženstvím, vírou v Boha a světskými institucemi. Ve své korespondenci s papežem se sice jmenoval "Váš Svatosti poslušný syn", ale jeho vztah ke katolické církvi byl silně odměřený.
Velice důsledně dodržoval konec postní doby, velikonoční týden. Dvakrát denně navštěvoval bohoslužby, věnoval se duchovním cvičením a postil se.
Velikonoce na vídeňském dvoře pro císaře začínaly na Zelený čtvrtek obřadem mytí nohou. Nejdříve se odebral k bohoslužbě, při níž musely všechny dámy být oděny v černém, kde vyslechl kázání. V té době už v ceremoniálním sále čekalo 12 apoštolů - 12 nejstarších mužů z vídeňského chudobince, oděných v poutnických pláštích. Za doprovodu početného průvodu, tvořeného arcivévody, duchovenstvem a dvorními hodnostáři, vstoupil do sálu císař.
Na jeho pokyn přineslo 12 jídlonošů dřevěné talíře s pokrmy, které císař osobně podával každému apoštolovi. Hned však arcivévodové talíře odnesli a dvorní služebnictvo začalo starcům zouvat pravou botu a punčochu. Císař odložil rukavice a za vydatné vůně kadidla, obstarávané ministranty, poklekl před prvního starce, jemuž z podané kropenky pokropil nohu. Na kolenou se pak šoural k dalším starcům, obřad mytí prováděl u všech dvanácti.
Když císař povstal a starci byli znovu obuti, zavěsil každému na krk hedvábný váček s třiceti stříbrnými korunami. Tomuto obřadu mohli z lóží přihlížet diváci, dámy nesměly mít na hlavách klobouky, ale černé krajkové šátky.
Před odchodem ze sálu apoštolové ještě jako upomínku na mytí nohou dostali dřevěné škopky, s namalovanou císařskou orlicí, a cínové poháry, z nichž pili víno.
Na Velký pátek se pro císaře konala pobožnost v Josefské kapli. Teprve po slavnostním symbolickém uložení Kristova těla do hrobu směli vstoupit další lidé.
Na Bílou sobotu absolvoval císař dopoledne slavnostní mši, odpoledne průvod. V čele průvodu šli tři klerici, za nimi sto dvorních sloužících, potom dvacet duchovních, dále dvorní hodnostáři, tajní radové, ministři a arcivévodové. Následoval dvorní farář, nad nímž drželi baldachýn čtyři komoří. Za nimi šel nejvyšší hofmistr, za ním císař, dále kapitáni gard, generální adjunkt a nejvyšší štolba. Teprve za nimi šla císařovna - pokud žila. Její třímetrovou vlečku nesla tři pážata. Po boku císařovny šly palácové dámy, za nimi arcivévodkyně.
Po církevním obřadu Vzkříšení se císař odebral na Františkovo náměstí, kde vykonal vojenskou přehlídku. Půst ukončil až na velikonoční pondělí ráno, když dvorní farář posvětil maso, šunku, křen a vařenou zeleninu. Stejnou snídani měli dvorní úředníci a služebnictvo. Při rodinném obědě všichni členové císařského domu dostali barená velikonoční vejce a beránky ze sladkého těsta.
Velice důsledně dodržoval konec postní doby, velikonoční týden. Dvakrát denně navštěvoval bohoslužby, věnoval se duchovním cvičením a postil se.
Velikonoce na vídeňském dvoře pro císaře začínaly na Zelený čtvrtek obřadem mytí nohou. Nejdříve se odebral k bohoslužbě, při níž musely všechny dámy být oděny v černém, kde vyslechl kázání. V té době už v ceremoniálním sále čekalo 12 apoštolů - 12 nejstarších mužů z vídeňského chudobince, oděných v poutnických pláštích. Za doprovodu početného průvodu, tvořeného arcivévody, duchovenstvem a dvorními hodnostáři, vstoupil do sálu císař.
Na jeho pokyn přineslo 12 jídlonošů dřevěné talíře s pokrmy, které císař osobně podával každému apoštolovi. Hned však arcivévodové talíře odnesli a dvorní služebnictvo začalo starcům zouvat pravou botu a punčochu. Císař odložil rukavice a za vydatné vůně kadidla, obstarávané ministranty, poklekl před prvního starce, jemuž z podané kropenky pokropil nohu. Na kolenou se pak šoural k dalším starcům, obřad mytí prováděl u všech dvanácti.
Když císař povstal a starci byli znovu obuti, zavěsil každému na krk hedvábný váček s třiceti stříbrnými korunami. Tomuto obřadu mohli z lóží přihlížet diváci, dámy nesměly mít na hlavách klobouky, ale černé krajkové šátky.
Před odchodem ze sálu apoštolové ještě jako upomínku na mytí nohou dostali dřevěné škopky, s namalovanou císařskou orlicí, a cínové poháry, z nichž pili víno.
Na Velký pátek se pro císaře konala pobožnost v Josefské kapli. Teprve po slavnostním symbolickém uložení Kristova těla do hrobu směli vstoupit další lidé.
Na Bílou sobotu absolvoval císař dopoledne slavnostní mši, odpoledne průvod. V čele průvodu šli tři klerici, za nimi sto dvorních sloužících, potom dvacet duchovních, dále dvorní hodnostáři, tajní radové, ministři a arcivévodové. Následoval dvorní farář, nad nímž drželi baldachýn čtyři komoří. Za nimi šel nejvyšší hofmistr, za ním císař, dále kapitáni gard, generální adjunkt a nejvyšší štolba. Teprve za nimi šla císařovna - pokud žila. Její třímetrovou vlečku nesla tři pážata. Po boku císařovny šly palácové dámy, za nimi arcivévodkyně.
Po církevním obřadu Vzkříšení se císař odebral na Františkovo náměstí, kde vykonal vojenskou přehlídku. Půst ukončil až na velikonoční pondělí ráno, když dvorní farář posvětil maso, šunku, křen a vařenou zeleninu. Stejnou snídani měli dvorní úředníci a služebnictvo. Při rodinném obědě všichni členové císařského domu dostali barená velikonoční vejce a beránky ze sladkého těsta.
Žádné komentáře:
Okomentovat