Oteplování vyvolává migrační vlny.

Na nedávném Evropském summitu v Bruselu také vystoupili Javiera Solana a Banita Ferrero-Waldnerová, kteří se dotkli problému přistěhovalců. Podle nich globální klimatické změny zvyšují chudobu v rozvojových zemích a lidé odtud prchají do bohatších zemí na severu.

Evropská unie by na tuto přistěhovaleckou vlnu měla být připravena. Pokud se záležitosti nebude věnovat, bude ohrožena její bezpečnost a můžou následovat ozbrojené mezinárodní konflikty značného rozsahu. Nepříznivé následky globálního oteplování se nejvíce projevuji v zemích střední a jižní Asie, na Středním východu, v Africe a v Latinské Americe. Do těchto zemí směřují největší části humanitárních pomocí.

Klimatické změny se především v rozvojových zemích projevuje snižováním ploch zemědělské půdy, nedostatkem pitné vody, střídáním sucha se záplavami apod. To vyvolává nedostatek potravin a jejich vysokou cenu. Tím stoupá kriminalita a přibývají občanské nepokoje. K problémům s nedostatkem potravin přispívají ještě spory o nerostné suroviny. Tyto konflikty samozřejmě nezůstávají vnitřními záležitostmi jednotlivých států, ale šíří do dalších a dalších.

Problémy vyvolané globálním oteplováním nezůstávají jen v rozvojových zemích, ale šíří se i do zemí, které poskytují humanitární pomoc. Migrace do Evropské unie může postupem času nabýt neúnosné rozměry. Značný přírůstek chudého obyvatelstva může v EU vyvolávat vlny nestability a radikalizace.

Podle Solany a Ferrero-Walnerové může přistěhovalecká vlna přinést i pozitiva, může přispět k obohacení trhu práce a především může zvrátit dlouhodobou tendenci stárnutí evropské populace.