Záhadnou tragickou událostí v rodině císaře Františka Josefa I. byla smrt jediného syna Rudolfa. Tak jako u každé sebevraždy významné osoby - v tomto případě se jednalo o následníka trůnu - je událost opředena řadou spekulací.
Rudolfivo tělo bylo 30.ledna 1889 nalezeno v loveckém zámečku Mayetling v podhůří Vídeňského lesa. První úřední zpráva hovořila o srdečním selhání, později jako příčína smrti byla oficiálně uvedena sebevražda v důsledku duševního zmatku.
Rudolf (sedí císaři na klíně) se narodil v roce 1858. Od útlého dětsví byl chabé tělesné konstrukce, což u Habsburků nebývalo obvyklé. To jeho otce nezajímalo, protože synovi jako budoucímu císaři naordinoval hned po narození vojenskou výchovu. Při křtu ho jmenoval plukovníkem a majitelem 19. pěšího pluku.
V šesti letech Rudolf dostal jako vychovatele surového hraběte Gondrecourta, který na něm uplatňoval nejbezohlednější metody vojenského drilu (například ho budil výstřely z pistole nebo koupal v ledové vodě). Když chlapci hrozilo psychické zhroucení, zasáhla císařovna Alžběta a dosáhla výměny vychovatele. Traumatické zážitky však zůstaly po celý život.
Rudolf svým založením vůbec nebyl voják, pro své liberální názory a návrhy na reformy monarchie si vysloužil nepřátelské pohledy ze strany šlechty, kléru i německých nacionalistů. Zabýval se ornitologií, o životu ptactva často diskutoval s proslulým zoologem Alfredem Brehmem. Mimo zájmů o filozofii a ornitologii věnoval nejvíc času ženskému pokolení.
Ač ženat s belgickou princeznou Stefanií vyhledával jednu avantýru za druhou. Nepomohly domluvy jeho otce ani intervence ostatních evropských panovníků; od krále Leopolda Belgického, přes velkobritskou královnu Viktorii a pruského císaře Viléma I. až po stařičkého švédského krále. Poslední jeho známostí byla sedmnáctiletá baronesa Mary Vetserová (vlevo), která zemřela společně s ním.
Událost je už téměř sto dvacet let příčinou dohadů. Bylo o ní popsána spousta papíru, ale co se tenkrát v Mayetlingu stalo nikdo pravdivě popsat nemůže. O skutečné příčině smrti napsal císař František Josef I. dopis papeži a od té doby o události nikdy nepromluvil. Kopie pořízena nebyla, takže pravda, napsaná na 300 řádcích, je navěky ukryta ve vatikánském archivu.
Jedna z hypotéz byla, že mladá baronesa Mary zemřela při tajném porodu a Rudolf se vedle ní zastřelil. S jiným výkladem přišel císařův komorník Ketterl. Podle jeho informací Rudolf také udržoval kontakty s manželkou císařského lesníka Bauera. Byl prý jejími půvaby tak uchvácen, že ji několikrát navštívil. To se lesníkovi nelíbilo.
Byli prý svědci, kteří slyšeli lesníkovo vyhrožování: "Císařská Výsosti, nechejte mou paní na pokoji, nebo se stane něco hrozného!"Podle Ketterlovy výpovědi Rudolfa prý našli s rozbitou hlavou v lese. Když ho odnesli do zámku, Mary Vetserová se nad jeho mrtvolou zastřelila.
Rudolfivo tělo bylo 30.ledna 1889 nalezeno v loveckém zámečku Mayetling v podhůří Vídeňského lesa. První úřední zpráva hovořila o srdečním selhání, později jako příčína smrti byla oficiálně uvedena sebevražda v důsledku duševního zmatku.
Rudolf (sedí císaři na klíně) se narodil v roce 1858. Od útlého dětsví byl chabé tělesné konstrukce, což u Habsburků nebývalo obvyklé. To jeho otce nezajímalo, protože synovi jako budoucímu císaři naordinoval hned po narození vojenskou výchovu. Při křtu ho jmenoval plukovníkem a majitelem 19. pěšího pluku.
V šesti letech Rudolf dostal jako vychovatele surového hraběte Gondrecourta, který na něm uplatňoval nejbezohlednější metody vojenského drilu (například ho budil výstřely z pistole nebo koupal v ledové vodě). Když chlapci hrozilo psychické zhroucení, zasáhla císařovna Alžběta a dosáhla výměny vychovatele. Traumatické zážitky však zůstaly po celý život.
Rudolf svým založením vůbec nebyl voják, pro své liberální názory a návrhy na reformy monarchie si vysloužil nepřátelské pohledy ze strany šlechty, kléru i německých nacionalistů. Zabýval se ornitologií, o životu ptactva často diskutoval s proslulým zoologem Alfredem Brehmem. Mimo zájmů o filozofii a ornitologii věnoval nejvíc času ženskému pokolení.
Ač ženat s belgickou princeznou Stefanií vyhledával jednu avantýru za druhou. Nepomohly domluvy jeho otce ani intervence ostatních evropských panovníků; od krále Leopolda Belgického, přes velkobritskou královnu Viktorii a pruského císaře Viléma I. až po stařičkého švédského krále. Poslední jeho známostí byla sedmnáctiletá baronesa Mary Vetserová (vlevo), která zemřela společně s ním.
Událost je už téměř sto dvacet let příčinou dohadů. Bylo o ní popsána spousta papíru, ale co se tenkrát v Mayetlingu stalo nikdo pravdivě popsat nemůže. O skutečné příčině smrti napsal císař František Josef I. dopis papeži a od té doby o události nikdy nepromluvil. Kopie pořízena nebyla, takže pravda, napsaná na 300 řádcích, je navěky ukryta ve vatikánském archivu.
Jedna z hypotéz byla, že mladá baronesa Mary zemřela při tajném porodu a Rudolf se vedle ní zastřelil. S jiným výkladem přišel císařův komorník Ketterl. Podle jeho informací Rudolf také udržoval kontakty s manželkou císařského lesníka Bauera. Byl prý jejími půvaby tak uchvácen, že ji několikrát navštívil. To se lesníkovi nelíbilo.
Byli prý svědci, kteří slyšeli lesníkovo vyhrožování: "Císařská Výsosti, nechejte mou paní na pokoji, nebo se stane něco hrozného!"Podle Ketterlovy výpovědi Rudolfa prý našli s rozbitou hlavou v lese. Když ho odnesli do zámku, Mary Vetserová se nad jeho mrtvolou zastřelila.
sculafYsin-i Patty Walker https://wakelet.com/wake/OrNTQB__apOkODL8QumHI
OdpovědětVymazatconschenlare
chronobcrudna Scott Moser WebcamMax
OdpovědětVymazatVysor
Adobe After Effects
printalfethe
Nplagliogine Donald Robinson Link
OdpovědětVymazatClick
uneninel