Současně s dosahováním vysokých výnosů a tím i příjmů se farmáři také snaží neustále zlepšovat nejen kvalitu zrna, ale i jeho zdravotní stav. K tomu vydatně směřuje i aplikace chemických přípravků na ochranu rostlin proti nemocem a také proti plevelům.
Hubení plevelů v obilninách není přesně to samé jako ošetřování proti nemocem. Provést špatnou práci v jednom roce neovlivňuje pouze výnos ve stejném roce, ale má dopad i na výnos v následujícím roce. Např. oves hluchý může produkovat až 75 zrn na jedné rostlině. Proto jen o několik procent horší aplikace chemického přípravku může ponechat spoustu nezasažených semen, která později zaplevelí pozemek.
Obecně platí, že chemickým ošetřením se má dosáhnout:
· intenzivní hubení plevelů
· minimální odpad
· maximální kvalita a výnos ošetřované plodiny
· minimální dopad na životní prostředí.
To znamená zařídit, aby na cíl (rostlinu) dopadlo maximální množství aplikovaného přípravku. Může však docházet k situaci, kdy je plevel skryt pěstovanou plodinou. Důležité je správné načasování zákroku, který může ovlivnit i výnos plodiny.Výkonnost i dávkování je možné ovlivňovat pracovní rychlostí postřikovače nebo délkou výložníku. Zatímco tyto změny mají nevelký vliv na působení herbicidů, jiné ano.
I dobrý herbicid může za různých okolností působit různě, zejména v těžkých situacích jako např. při aplikaci na málo vzrostlé rostliny v porostu. Existuje zřejmý prospěch aplikovat chemikálii s menším množstvím vody. Z jedné náplně se ošetří větší plocha a také za den se dosahuje vyšších výkonností. Před 20 lety se používalo 200 litrů na hektar, zatímco nyní 70 až 150 litrů ha-1. Optimální množství vody je 100 l . ha-1, jak bylo zjištěno při pokusech s jílkem vytrvalým. (AAgronavigator, 28.3.2008)
Hubení plevelů v obilninách není přesně to samé jako ošetřování proti nemocem. Provést špatnou práci v jednom roce neovlivňuje pouze výnos ve stejném roce, ale má dopad i na výnos v následujícím roce. Např. oves hluchý může produkovat až 75 zrn na jedné rostlině. Proto jen o několik procent horší aplikace chemického přípravku může ponechat spoustu nezasažených semen, která později zaplevelí pozemek.
Obecně platí, že chemickým ošetřením se má dosáhnout:
· intenzivní hubení plevelů
· minimální odpad
· maximální kvalita a výnos ošetřované plodiny
· minimální dopad na životní prostředí.
To znamená zařídit, aby na cíl (rostlinu) dopadlo maximální množství aplikovaného přípravku. Může však docházet k situaci, kdy je plevel skryt pěstovanou plodinou. Důležité je správné načasování zákroku, který může ovlivnit i výnos plodiny.Výkonnost i dávkování je možné ovlivňovat pracovní rychlostí postřikovače nebo délkou výložníku. Zatímco tyto změny mají nevelký vliv na působení herbicidů, jiné ano.
I dobrý herbicid může za různých okolností působit různě, zejména v těžkých situacích jako např. při aplikaci na málo vzrostlé rostliny v porostu. Existuje zřejmý prospěch aplikovat chemikálii s menším množstvím vody. Z jedné náplně se ošetří větší plocha a také za den se dosahuje vyšších výkonností. Před 20 lety se používalo 200 litrů na hektar, zatímco nyní 70 až 150 litrů ha-1. Optimální množství vody je 100 l . ha-1, jak bylo zjištěno při pokusech s jílkem vytrvalým. (AAgronavigator, 28.3.2008)
Žádné komentáře:
Okomentovat