Více než třicet let poté, co uprchla z komunistického režimu, získala Martina Navrátilová znovu české občanství a chce se usadit v České republice. Argumentuje, že je příjemnější žít zde než v Americe. Počátkem sedmdesátých let se československý sportovní tisk předháněl v superlativech na novou generaci mladých tenistů, kteří dobře svou socialistickou vlast reprezentují, jak jsou pro tuto činnost skvěle jazykově vybaveni. Z těchto mladých tenistů byla nejúspěšnější Martina Navrátilová, která také brzy zjistila, že o vydělané peníze by se s československými funkcionáři, kteří na jejím talentu neměli žádný podíl, dělit nemusela.
Když jí v roce 1975 tehdejší ČSTV zakázal odjet na turnaj v USA, rozhodla se odjet tam na vlastní pěst a už se do Československa nevrátit. Pro vedení ČSTV a pro sdělovací prostředky to byla jasná situace, jméno Martina Navrátilová mělo být vymazáno z řad československých sportovců. To se podařilo jen na krátký čas, protože Navrátilová vyhrávala důležité zápasy a turnaje, a tak do její rodné země zprávy o ní pronikaly. Když v roce 1978 prvně vyhrála Wimbledon, československá media rezignovala a nenápadně její jméno uváděla (bez komentářů, jako by se jednalo o někoho neznámého, nezajímavého).
Celkem Wimbledon, nejprestižnější tenisový turnaj, vyhrála devětkrát a je považována za snad největší světovou tenistku všech dob. Po šesti letech života v USA získala začátkem osmdesátých let americké občanství.
V úterý Navrátilová na tiskové konferenci v Tokiu sdělila novinářům, že si nechala opět vrátit české občanství.
Široce respektovaná hvězda nyní v České republice plánuje otevřít akademii pro mladé hráče tenisu. Navrátilová nadále chce pokračovat v široce publikované podpoře celé řady charitativních organizací.
Žádné komentáře:
Okomentovat