Optická telegrafie:
Složením řeckých slov „telos“- daleký a „grafo“- píši vzniklo slovo „telegraf“-dalekopis.
V dobách starších se jednoduché zprávy předávaly za pomoci ohňů zapalovaných na kopcích a věžích. (Tímto způsobem např.byl do starověkého Řecka oznámen pád Troje). Za pomoci domluvených znamení (praporky) si předávali zprávy i Římané, kteří kvůli tomu stavěli na určitých trasách zvláštní věže.
Zlom v předávání zpráv optickým způsobem začal v roce 1690, kdy francouzský fyzik Amontons navrhl používání dalekohledu a sestavil ze signalizovaných značek zvláštní klíč.
Revoluční vynález přišel přesně o sto let později, když v roce 1790 zhotovil francouzský inženýr Claude Chappe(1766-1805) první spolehlivý optický telegraf, který byl v Evropě používán déle než půl století.
Chappeův telegraf se skládal z vysoké budovy, na které byl stožár se třemi pohyblivými rameny. Pomocí lan byla ramena nastavována do určitých poloh. Kombinací poloh ramen bylo možné vytvořit 196 znaků-písmen a číslic. Telegrafista sousední věže pomocí dalekohledu zaznamenal zprávu a hned ji pohybem ramen na své věži předával další věži, která ji zase předávala dál. Tak se zpráva dostávala až do cílové stanice.
Protože Chappeův vynález je jevil jako spolehlivý, začal být od roku 1793 používán jako státní francouzský telegraf. Jako první byla zřízena stálá telegrafní linka s 23 stanicemi, mezi Paříží a Lille. V roce 1795 byla zřízena linka o 100 stanicích, z Paříže do Toulonu.
Optického telegrafu Cappeova se začalo brzy používat v Anglii, Švédsku, Dánsku a Rusku. V roce 1832 byl postaven v Německu, ještě v roce 1849 byla v Rakousku postavena optická telegrafní linka z Terstu do Pulje.
Optická telegrafie byla zdlouhavá a vyžadovala velké soustředění telegrafistů, a tak byla postupem času nahrazena telegrafii elektrickou. Chappeův vynález je v podstatě doposud používán na železnici, v podobě ramenových semaforů. (Robert Fischer, 18.4.2008)
Složením řeckých slov „telos“- daleký a „grafo“- píši vzniklo slovo „telegraf“-dalekopis.
V dobách starších se jednoduché zprávy předávaly za pomoci ohňů zapalovaných na kopcích a věžích. (Tímto způsobem např.byl do starověkého Řecka oznámen pád Troje). Za pomoci domluvených znamení (praporky) si předávali zprávy i Římané, kteří kvůli tomu stavěli na určitých trasách zvláštní věže.Zlom v předávání zpráv optickým způsobem začal v roce 1690, kdy francouzský fyzik Amontons navrhl používání dalekohledu a sestavil ze signalizovaných značek zvláštní klíč.
Revoluční vynález přišel přesně o sto let později, když v roce 1790 zhotovil francouzský inženýr Claude Chappe(1766-1805) první spolehlivý optický telegraf, který byl v Evropě používán déle než půl století.
Chappeův telegraf se skládal z vysoké budovy, na které byl stožár se třemi pohyblivými rameny. Pomocí lan byla ramena nastavována do určitých poloh. Kombinací poloh ramen bylo možné vytvořit 196 znaků-písmen a číslic. Telegrafista sousední věže pomocí dalekohledu zaznamenal zprávu a hned ji pohybem ramen na své věži předával další věži, která ji zase předávala dál. Tak se zpráva dostávala až do cílové stanice.
Protože Chappeův vynález je jevil jako spolehlivý, začal být od roku 1793 používán jako státní francouzský telegraf. Jako první byla zřízena stálá telegrafní linka s 23 stanicemi, mezi Paříží a Lille. V roce 1795 byla zřízena linka o 100 stanicích, z Paříže do Toulonu.Optického telegrafu Cappeova se začalo brzy používat v Anglii, Švédsku, Dánsku a Rusku. V roce 1832 byl postaven v Německu, ještě v roce 1849 byla v Rakousku postavena optická telegrafní linka z Terstu do Pulje.
Optická telegrafie byla zdlouhavá a vyžadovala velké soustředění telegrafistů, a tak byla postupem času nahrazena telegrafii elektrickou. Chappeův vynález je v podstatě doposud používán na železnici, v podobě ramenových semaforů. (Robert Fischer, 18.4.2008)
Žádné komentáře:
Okomentovat