Když koncem března 1921 korunovaný uherský král Karel IV., v Rakousku se bývalý císař jmenoval Karel I., vyhověl přání maďarského konzervativního parlamentu a koncem března 1921 přiletěl do Maďarska, vyděsil tím nejen střední Evropu, ale i velmoci, z nich především Francii.
Francie jako vítězka světové války si dělala nárok určovat směr evropského politického vývoj, což především znamenalo jako policajt ve střední a východní Evropě udržovat pořádek. K hlídání Maďarska potřebovala silného pomocníka, proto podporovala vznik paktu států sousedících s touto nevyzpytatelnou zemí. Narození Malé dohody nebylo však jednoduché, ale úsilí československého ministra zahraničí dr.Beneše, obdivovatele velké Dohody, bylo korunováno úspěchem.
Francouzská hegemonie ve střední Evropě byla stanovena Pařížskou mírovou konferencí a trianonskou mírovou smlouvou, která se týkala Maďarska. V čele Maďarska, království bez krále, stál regent Horthy, který sice s Karlem IV. vyjednával, ale jeho návrat na trůn si nepřál.
Miklós Horthy byl původně c.k. důstojník, který byl vybrán do služby u císařského dvora, nejdříve u generálníhu adjutanta hraběte Paara, od roku 1909 jako pobočník následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda. Po atentátu na Ferdinanda sloužil u rakousko-uherského námořnictva, kde získal hodnost admirála.
Po rozpadu monarchie se Horthy stal správcem Maďarska. Hned v roce 1919 musel vojensky zasáhnout proti komunistům, vedeným B. Kunou , kteří vyhlásili Maďarskou republiku rad. Nejdříve Horthy prosazoval demokratické prvky vlády, ale v roce 1937 zavedl diktátorský režim, který spolupracoval s Německem a Itálí. V roce 1944 byl sesazen, zbytek života strávil v Portugalsku.
Maďarska po roce 1919 se vlády okolních zemí značně bály. Bály se revanše, neboť zabraly území, na nichž žily statisíce Maďarů. Celé jižní Slovensko bylo maďarské, Rumunsko dostalo celou Transylvánii, rovněž Království Srbů, Chorvátů a Slovinců (tak se tehdy nazývala Jugoslávie) získalo maďarské kraje.
Východní Evropa ani po skončení první světové váky nebyla klidnou oblastí. Než se podařilo uzavřít další mírové smlouvy, vypukla řada konfliktů. V roce 1920 sovětské Rusko napadlo Polsko, na jehož stranu se postavilo Československo i Rumunsko, které z Ruska mělo větší strach než z Maďarska. Potom přišel nešťastný pokus Karlův, a vlády Československa, Rumunska a Jugoslávie předaly Horthymu ultimata: Karel IV. musí okamžitě opustit Maďarsko nebo tyto tři země s Maďarskem přeruší diplomatické styky a vojensky zasáhnou. Karel uposlechl a odjel.
Vojenskou smlouvu s Jugoslávií Československo podepsalo už v roce 1920, s Rumunskem, v dubnu 1921. Rumusko se dlouho zdráhalo uzavřít smlouvu s Jugoslávii, ale 7. června 1921 ji podepsalo. Tím byl trojúhelník uzavřen, Malá dohoda byla na světě. Tento pakt měl sice určitý psychologický význam, ale jak se později ukázalo, hlavní účel nikdy nesplnil.
Francie jako vítězka světové války si dělala nárok určovat směr evropského politického vývoj, což především znamenalo jako policajt ve střední a východní Evropě udržovat pořádek. K hlídání Maďarska potřebovala silného pomocníka, proto podporovala vznik paktu států sousedících s touto nevyzpytatelnou zemí. Narození Malé dohody nebylo však jednoduché, ale úsilí československého ministra zahraničí dr.Beneše, obdivovatele velké Dohody, bylo korunováno úspěchem.
Francouzská hegemonie ve střední Evropě byla stanovena Pařížskou mírovou konferencí a trianonskou mírovou smlouvou, která se týkala Maďarska. V čele Maďarska, království bez krále, stál regent Horthy, který sice s Karlem IV. vyjednával, ale jeho návrat na trůn si nepřál. Miklós Horthy byl původně c.k. důstojník, který byl vybrán do služby u císařského dvora, nejdříve u generálníhu adjutanta hraběte Paara, od roku 1909 jako pobočník následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda. Po atentátu na Ferdinanda sloužil u rakousko-uherského námořnictva, kde získal hodnost admirála.
Po rozpadu monarchie se Horthy stal správcem Maďarska. Hned v roce 1919 musel vojensky zasáhnout proti komunistům, vedeným B. Kunou , kteří vyhlásili Maďarskou republiku rad. Nejdříve Horthy prosazoval demokratické prvky vlády, ale v roce 1937 zavedl diktátorský režim, který spolupracoval s Německem a Itálí. V roce 1944 byl sesazen, zbytek života strávil v Portugalsku.
Maďarska po roce 1919 se vlády okolních zemí značně bály. Bály se revanše, neboť zabraly území, na nichž žily statisíce Maďarů. Celé jižní Slovensko bylo maďarské, Rumunsko dostalo celou Transylvánii, rovněž Království Srbů, Chorvátů a Slovinců (tak se tehdy nazývala Jugoslávie) získalo maďarské kraje.
Východní Evropa ani po skončení první světové váky nebyla klidnou oblastí. Než se podařilo uzavřít další mírové smlouvy, vypukla řada konfliktů. V roce 1920 sovětské Rusko napadlo Polsko, na jehož stranu se postavilo Československo i Rumunsko, které z Ruska mělo větší strach než z Maďarska. Potom přišel nešťastný pokus Karlův, a vlády Československa, Rumunska a Jugoslávie předaly Horthymu ultimata: Karel IV. musí okamžitě opustit Maďarsko nebo tyto tři země s Maďarskem přeruší diplomatické styky a vojensky zasáhnou. Karel uposlechl a odjel.
Vojenskou smlouvu s Jugoslávií Československo podepsalo už v roce 1920, s Rumunskem, v dubnu 1921. Rumusko se dlouho zdráhalo uzavřít smlouvu s Jugoslávii, ale 7. června 1921 ji podepsalo. Tím byl trojúhelník uzavřen, Malá dohoda byla na světě. Tento pakt měl sice určitý psychologický význam, ale jak se později ukázalo, hlavní účel nikdy nesplnil. 
Žádné komentáře:
Okomentovat