Boj o biodiverzitu v zemědělství.

Velkým obhájcem biologické mnohotvárnosti v přírodě, tedy i v zemědělství, je německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel, který při příležitosti Světového dne biologické rozmanitosti (biodiverzity) na konferenci OSN v Bonnu upozornil na to, že v současnosti základ celosvětové potravinové produkce tvoří už pouze deset druhů rostlin a pět druhů hospodářských zvířat. Konference, která bude trvat do 30.května 2008 se zúčastní 5.000 delegátů z celého světa.

Pohledy na současné polní lány velmi rychle unaví. Řepka, obiloviny včetně kukuřice, pastviny,louky a tu a tam brambory. To jsou prakticky všechny plodiny, které je možné na českých polích vidět. Jsou výjimky v některých oblastech, pěstují se ještě luskoviny, okopaniny, zelenina a pícniny, ale to je v rámci státu bezvýznamné procento. Převládají obiloviny, na prvním místě pšenice.

Před takovými sto léty, kdy umělých hnojiv bylo jako šafránu, rolníci většinou neměli žádné zemědělské vzdělání, ale věděli, že na poli musejí vystřídat co nejvíce druhů plodin, že nemůžou po sobě několik let sít jen obiloviny. Pouze výjimečně se selo žito nebo oves po pšenici, jinak předplodinami pro obilniny a řepku zásadně byli jeteloviny, okopaniny, luskoviny a luskovino-obilní směsky. Při zasetí větší plochy obilí, obiloviny po obilnině, každý počítal s menším výnosem.

S rozvojem chemizace, mechanizace a specializace se množství pěstovaných plodin zredukovalo na minimum. V českém plánovaném socialistickém zemědělství jakž takž přežívaly osevní postupy, ale vliv amerického zemědělství se ani tehdy nedal zastavit na hranicích. Zvláště po změně režimu se i evropské zemědělství začalo zbavovat plodin, jejichž pěstování není okamžitě vysoce ziskové.

Snížená přirozená úrodnost půdy je nahrazena dávkami umělých hnojiv a chemickými postřiky. Absolutně čisté a stejnobarevné porosty zemědělských plodin, jako zastřižené podle pravítka, mají hodně daleko k přirozenému růstu. Dobrého výnosu a zisku je dosaženo, ale co při neustálém střídání pouze třech plodin dělá obsah humusu, biologická činnost v půdě, struktura půdy? Není to způsob hospodaření "Po nás potopa?"

Gabriel zástupce 190 zemí varoval před metodami současného zemědělství, které jsou příliš intenzivní a ohrožují životní rostředí a biologickou rozmanitost. Jako varovný příklad uvedl situaci v pěstování rýže, která je základní potravinou pro polovinu lidí na světě. Na počátku 20.století bylo jenom v Indii pěstováno 30.000 odrůd rýže, v současnosti jich zůstalo jen třicet. Vyzval rolníky i ochránce přírody, aby hledali řešení jak zastavit úbytek rostlinných i živočišných druhů. (F.Novotný,25.5.2008)