AK jako chytrá horákyně.

V Německu probíhá stávka výrobců mléka, jíž mají být mlékárny donuceny k zvýšení nákupních cen mléka. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba na rozdíl od německých sedláků nevidí problém v chování mlékáren, ale v obchodě.

Lze pochybovat o tom, že by mlékárny podnikaly bez zisku, že veškerý zisk z mléka mají jen obchodní řetězce, které mlékárny nutí k snižování cen. Nebylo by poctívější říct, že hlavními viníky jsou zákazníci, kteří šetřili a snížovali spotřebu mléka, čímž nutili obchod i zpracovatele snižovat cenu. A tyto mezičlánky musí mít zisk za všech okolností, takže černý Petr v podobě symbolických cen zůstal na zemědělství.

Poté co předseda družtva Jih oznámil, že už dva dny se jejich cisterna nemůže přes traktorovou hradbu bavorských sedláků dostat do mlékárny v Chamu, si jistě zamnuli ruce majitelé českých mlékáren. Ti jsou samozřejmě finančně zajištěni, jak je u velkopodnikatelů v českých zemích obvyklé. V ČR se nemusejí zodpovídat drobným vlastníkům, klidně propustí zaměstnance, uzavřou provozy, zkontrolují konta a odjedou do zahraničí, nejlépe tam, kde je celý rok teploučko.

Je to jiná situace než v zahraničí, Agrární komora si české mlékárny hýčká více než zemědělskou velkovýrobu. Ztráta na mléku, které německé mlékárny od českých zemědělců neodebraly, dosáhla 2,7 milionu. Předseda Jihu Houška sice tvrdí, že jim ztrátu nikdo nenahradí, že je to riziko podnikání, ale...žijeme v ČR. Daňový poplatníku, můžeš se připravit na to, že tvé peníze se nějakou skulinou k české mlékařské velkovýrobě dostanou!

Pravdu pan Veleba má v tom, že v ČR jsme papežštější než papež, že jakoukoli dohodu o cenách potrestá Úřad pro hospodářskou soutěž. Kdyby pan prezident sledoval více dění v sousedních starých zemích EU, věděl by, že tamní kartelové dohody v zemědělství jsou dávno běžnou záležitostí, že tamní sedláci tvrdě vyžadují jistotu, plánované zemědělství a jednotné ceny. Touha po pořádku a strojové přesnosti samozřejmě patří k německé povaze. Kdo sledoval tamní dění v minulosti, musel mít někdy dojem, že liberalizmus má více plánovacích a socialistických prvků než československý socializmus.

V tom, že čeští národohospodáři a politici své sousedy přehlížejí a slepě prosazují americký liberalizmus a celkový způsob života, má zřejmě vliv minulost, pražská rádoby výjimečnost, ale ostatní kraje mají své německy hovořící sousedy a v otevřené Evropě stále častěji s nimi budou muset obchodovat. Soužití bude vyžadovat oboustranné kompromisy. Je tedy zřejmě nezbytné, aby i české zemědělství, pokud má mimo údržby krajiny a zajištění obydlenosti venkova plynule zajišťovat výrobu potravin, mělo na několik let dopředu určitý plán, jistotu v cenách, perspektivu. (Jiří Krž)