Zatímco Václav Klaus ve Spojených státech minulý týden prezentoval svou knihu, ve které zpochybňuje roli člověka při změnách klimatu, průběžná zpráva evropského parlamentního výboru pro změnu klimatu z konce května naopak konstatovala, že je jednoznačně vědecky prokázáno, že základní příčiny globálního oteplování jsou způsobené člověkem. Europoslanci odmítli vědecky nepodložené snahy označovat výsledky studií příčin a následků klimatických změn jako pochybné, a varovali, že stávající opatření ke snižování emisí skleníkových plynů nejsou dostatečná.
Na závěru europoslanců koneckonců není nic překvapivého, probíhající globální změny klimatu totiž už před časem jednoznačně doložily stovky vědců mezivládního klimatického panelu OSN. A nade vší pochybnost dokázaly, že se na nich podílí svou činností člověk. Důležité ale je, že pro Evropskou unii je změna klimatu i nadále politickou prioritou. Česká republika bude mít s největší pravděpodobností za svého předsednictví za úkol dotáhnout proces schvalování klimaticko-energetického balíčku, který se soustředí právě na zmírnění dopadů změn klimatu, do finále.
Z ekonomického pohledu je klíčové, že evropská sedmadvacítka nejen bere klimatickou změnu za prokázaný fakt, ale hodlá jí také přizpůsobit své hospodářství. Hledá praktická řešení, jak čelit problémům způsobeným klimatickými změnami a zároveň zvyšovat kvalitu života obyvatel. Cestou jsou jednoznačně investice do nových čistých technologií, které také postupně dobývají světové trhy. Česká vláda evropský energetický balíček podpořila mimo jiné proto, že jde o výbornou příležitost, jak rozhýbat tuzemský energeticky neefektivní průmysl. Navrhované snížení emisí totiž neznamená zastavení hospodářského růstu či ztrátu konkurenceschopnosti. Zvýšení energetické efektivnosti hospodářství naopak bude dlouhodobě představovat konkurenční výhodu. Pro analogii nemusíme chodit daleko. V sedmdesátých letech ropná krize přiměla západní svět k tomu, aby investoval do úsporných opatření. Kdo to neudělal, na globálním trhu pro nekonkurenceschopnost skončil.
Včera začala v Bonnu další jednání o nové celosvětové dohodě, která by po roce 2012 nahradila Kjótský protokol. Vzhledem k blížícímu se předsednictví v nich bude Česká republika hrát důležitou úlohu. Prognózy do roku 2050 jasně ukazují, že právě nyní je čas jednat. Příležitost pro zahájení konkrétních kroků na zmírnění změny klimatu a maximálního oteplení o dva stupně Celsia skončí v polovině příštího desetiletí. Pak už bude pozdě. Navzdory tomu, že si jeden český prezident kdysi myslel něco jiného. (Autor: Martin Bursík,místopředsedavlády a ministr životního prostředí )
Žádné komentáře:
Okomentovat