Dnes po poledni to je přesně sedmdesát let, co v 12.55 hodin německý kancléř Adolf Hitler v Mnichově zahájil mezinárodní konferenci. Tuto konferenci je dodnes možné označovat za symbol mezinárodní zrady, které se na Československu dopustily Francie a Velká Británie.
Setkání se mimo Hitlera zúčastnili: Za Velkou Británii premiér Neville Chamberlain, za Francii premiér Eduard Daladier, za Itálii Benito Mussolini. Hitlerovým požadavkem bylo, aby Československo odstoupilo Německu pohraniční území, ve kterém žije německy hovořící obyvatelstvo .
Situace v československém pohraničí (Sudetech) byla v té době, za přetrvávajícího stavu, už neudržitelná. Po odchodu československé policie a armády by nějakým způsobem k odtržení území pravděpodobně došlo.
Daleko největším ponížením československé vlády však bylo, že se Mnichovská konference uskutečnila bez ní. Tak se na mezinárodním poli jedná o státu poraženém ve válce. Bylo to jedno z Hiltlerových gest, v tomto případě světu naznačil, jakým způsobem odstraní výsledky potupné Veraillské smlouvy, která Československu vyhověla a uznala historické hranice českých zemí včetně sudetských provincií.
Mnichovu předcházel týden nabitý událostmi. V Československu se 22. září 1938 uskutečnila generální stávka, jejímž výsledkem bylo odstoupení Hodžovy vlády a nastoupení úřednické vlády, kterou vedl generál Jan Syrový.
Ve dnech 22. a 23. září probíhala jednání mezi Hitlerem a Chamberlainem. 23. září vyhlásila československá vláda všeobecnou mobilizaci a o dva dny později odmítla Hitlerovy požadavky.
26. září vyslal Chamberlain svého vyjednavače H. Wilsona k jednání s Hitlerem do Berlína. 28. září Nevile Chamberlain upozornil v dopise Hitlera, že "vše podstatné může dostat bez války a bez odkladu." Zároveň požádal B. Mussoliniho o prostřednictví v mezinárodním jednání o německých požadavcích. Na Mussoliniho žádost Hitler svolal do Mnichova představitele Německa, Itálie, Velké Británie a Francie.
Jednání v Mnichově ovšem nebylo vůbec jednoduché. Debata byla bouřlivá a dlouhá. Francie se snažila o ponechání části těžkého opevnění v rukou ČSR, což bylo zamítnuto. Chamberlain samozřejmě do Mnichova přijel pokračovat v politice apesmeantu, jeho názor byl, že území obývané českými Němci nelze Československu nechat proti jejich vůli.
Britské a francouzské politiky v té době jistě nenapadlo, že všechny Hitlerovy plány směřují právě k dobytí Francie a především Velké Britanie, tedy dvou zemí, které v té době ovládaly jednak velké zdroje surovin, jednak nejdůležitější námořní a železniční cesty. Sudety sice pro Hitlera, jak se později ukázalo, byly jen dalším krokem, po anšlusu Rakouska v březnu 1938, na cestě ke kavkazským surovinám. V Mnichově si hlavně otestoval britskou a francouzskou nevyhraněnou politiku.
Setkání se mimo Hitlera zúčastnili: Za Velkou Británii premiér Neville Chamberlain, za Francii premiér Eduard Daladier, za Itálii Benito Mussolini. Hitlerovým požadavkem bylo, aby Československo odstoupilo Německu pohraniční území, ve kterém žije německy hovořící obyvatelstvo .
Situace v československém pohraničí (Sudetech) byla v té době, za přetrvávajícího stavu, už neudržitelná. Po odchodu československé policie a armády by nějakým způsobem k odtržení území pravděpodobně došlo.
Daleko největším ponížením československé vlády však bylo, že se Mnichovská konference uskutečnila bez ní. Tak se na mezinárodním poli jedná o státu poraženém ve válce. Bylo to jedno z Hiltlerových gest, v tomto případě světu naznačil, jakým způsobem odstraní výsledky potupné Veraillské smlouvy, která Československu vyhověla a uznala historické hranice českých zemí včetně sudetských provincií.
Mnichovu předcházel týden nabitý událostmi. V Československu se 22. září 1938 uskutečnila generální stávka, jejímž výsledkem bylo odstoupení Hodžovy vlády a nastoupení úřednické vlády, kterou vedl generál Jan Syrový.
Ve dnech 22. a 23. září probíhala jednání mezi Hitlerem a Chamberlainem. 23. září vyhlásila československá vláda všeobecnou mobilizaci a o dva dny později odmítla Hitlerovy požadavky.
26. září vyslal Chamberlain svého vyjednavače H. Wilsona k jednání s Hitlerem do Berlína. 28. září Nevile Chamberlain upozornil v dopise Hitlera, že "vše podstatné může dostat bez války a bez odkladu." Zároveň požádal B. Mussoliniho o prostřednictví v mezinárodním jednání o německých požadavcích. Na Mussoliniho žádost Hitler svolal do Mnichova představitele Německa, Itálie, Velké Británie a Francie.
Jednání v Mnichově ovšem nebylo vůbec jednoduché. Debata byla bouřlivá a dlouhá. Francie se snažila o ponechání části těžkého opevnění v rukou ČSR, což bylo zamítnuto. Chamberlain samozřejmě do Mnichova přijel pokračovat v politice apesmeantu, jeho názor byl, že území obývané českými Němci nelze Československu nechat proti jejich vůli.
Britské a francouzské politiky v té době jistě nenapadlo, že všechny Hitlerovy plány směřují právě k dobytí Francie a především Velké Britanie, tedy dvou zemí, které v té době ovládaly jednak velké zdroje surovin, jednak nejdůležitější námořní a železniční cesty. Sudety sice pro Hitlera, jak se později ukázalo, byly jen dalším krokem, po anšlusu Rakouska v březnu 1938, na cestě ke kavkazským surovinám. V Mnichově si hlavně otestoval britskou a francouzskou nevyhraněnou politiku. 
ano je to tak
OdpovědětVymazat