Začátkem září 1938 bylo jasné, že mise lorda Runceimana v Československu svůj úkol nesplní. Československá vláda na vyděračské požadavky Henleinovy Sudetoněmecké strany (Karlovarský program) přistoupit nehodlala a Henlein také dělal všechno pro to, aby k dohodě nedošlo. Přesně podle pokynů z Německa.
V Norimberku probíhal sjezd NSDAP (Národně-socialistická německá dělnická strana), na kterém 12.září 1938 vystoupil Adolf Hitler a mimo jiné obvinil Československo z přípravy útoku na Německo.
Na Hitlerovy lži zareagovaly některé organizace SdP a naznačily pokus převzít na sudetském území moc. České úřady se překvapit nenechaly a 14.září 1938 za pomoci armády pučisty rozehnaly. Henleinovi nezbylo nic jiného než utéct do Německa.
Když nacisté v Sudetech neuspěli s pučem, začali se na území Německa formovat oddíly teroristické organizace Freikorps, které měly pronikat na československé území a napadat československé úřady, hlavně stanice finanční stráže a pohraniční policie.
V těch dnech byla situace českých úředníků v Sudetech nezáviděníhodná, přesto při stále intenzivnějších nacistických provokacích tam dokázali udržet pořádek a zájmy státu uhájit. Rovněž československá armáda plnila své úkoly. Kdo však zklamal, to byli politici, kteří slepě spoléhali na prezidenta Beneše a jeho zahraniční kontakty. Beneš situaci nezvládl, podcenil, neboť byl v hloubi duše přesvědčen, že stačí kdykoli jen pohnout prstem a jím zbožňovaná Francie přispěchá a Hitlera položí na lopatky.
V Norimberku probíhal sjezd NSDAP (Národně-socialistická německá dělnická strana), na kterém 12.září 1938 vystoupil Adolf Hitler a mimo jiné obvinil Československo z přípravy útoku na Německo.
Na Hitlerovy lži zareagovaly některé organizace SdP a naznačily pokus převzít na sudetském území moc. České úřady se překvapit nenechaly a 14.září 1938 za pomoci armády pučisty rozehnaly. Henleinovi nezbylo nic jiného než utéct do Německa.
Když nacisté v Sudetech neuspěli s pučem, začali se na území Německa formovat oddíly teroristické organizace Freikorps, které měly pronikat na československé území a napadat československé úřady, hlavně stanice finanční stráže a pohraniční policie.
V těch dnech byla situace českých úředníků v Sudetech nezáviděníhodná, přesto při stále intenzivnějších nacistických provokacích tam dokázali udržet pořádek a zájmy státu uhájit. Rovněž československá armáda plnila své úkoly. Kdo však zklamal, to byli politici, kteří slepě spoléhali na prezidenta Beneše a jeho zahraniční kontakty. Beneš situaci nezvládl, podcenil, neboť byl v hloubi duše přesvědčen, že stačí kdykoli jen pohnout prstem a jím zbožňovaná Francie přispěchá a Hitlera položí na lopatky.
Žádné komentáře:
Okomentovat