"Podle toho, co dělá Evropská komise a jaké návrhy připravuje, si myslím, že vlastně ani nechce, aby se v Evropě něco vyrábělo, ale aby se dovážely suroviny a tady se zpracovaly a vyvážely do třetích zemí," nedávno konstatoval jeden předseda ZD.
Mnoho českých představitelů produkčního zemědělství je nervózní z vývoje v EU. Minulý týden se ve Francii uskutečnilo setkání ministrů zemědělství členských zemí EU, kteří se problémem budoucnosti zemědělství po roce 2013 zabývali. Francouzský návrh, připravený k tomuto setkání, doporučuje návrat ke staré zemědělské politice původní EU.
V návrhu se hovoří o tom, že agrární politika EU by v první řadě měla zabezpečit potravinovou soběstačnost EU a zdravotní nezávadnost potravin. EU by si nadále měla udržet prioritní postavení na světovém trhu potravinami, přičemž by si měla zachovat vyvážený ekonomicko-sociální program a přispívat boji proti klimatickým změnám.
K agrární politice EU jistě proběhne spousta bouřlivých diskusí. Diskuse jistě bude hodně kontroverzní, protože představ je mnoho. Celkově je možné diskutéry zařadit do dvou skupin, konzervativců a liberálů.
Mezi konzervativce patří především Francie, která je proti snížení agrárního rozpočtu a pro zachování přímých plateb a intervenčních nákupů. Prosazuje podporu tržních cen a růst agrární produkce.
Odpůrcem Francie je především Velká Britanie, která navrhuje snížit výdaje na zemědělství, odstranit přímé platby, podpory trhu a celní bariéry. Zvýšit by se naopak měly výdaje na podporu venkova a na zemědělský výzkum. Strukturální fondy by měly být zaměřené na chudé rozvojové země, nikoli na bohaté státy. Liberálové tvrdí, že přímé platby snižují konkurenceschopnost EU a zvyšují cenu půdy.
V současnosti se nedá odhadnout, který názor se více prosadí. Nezanedbatelnou úlohu v tomto sehrají politické dohody, rozšiřování EU a jednání na půdě WTO. Záležet bude hlavně na přijetí Lisabonské smlouvy, podle které se řada kompetencí přenese na Evropský parlament, který bude mít daleko větší možnosti odstranit nerovnosti mezi starými a novými zeměmi EU.
Mnoho českých představitelů produkčního zemědělství je nervózní z vývoje v EU. Minulý týden se ve Francii uskutečnilo setkání ministrů zemědělství členských zemí EU, kteří se problémem budoucnosti zemědělství po roce 2013 zabývali. Francouzský návrh, připravený k tomuto setkání, doporučuje návrat ke staré zemědělské politice původní EU.
V návrhu se hovoří o tom, že agrární politika EU by v první řadě měla zabezpečit potravinovou soběstačnost EU a zdravotní nezávadnost potravin. EU by si nadále měla udržet prioritní postavení na světovém trhu potravinami, přičemž by si měla zachovat vyvážený ekonomicko-sociální program a přispívat boji proti klimatickým změnám.
K agrární politice EU jistě proběhne spousta bouřlivých diskusí. Diskuse jistě bude hodně kontroverzní, protože představ je mnoho. Celkově je možné diskutéry zařadit do dvou skupin, konzervativců a liberálů.
Mezi konzervativce patří především Francie, která je proti snížení agrárního rozpočtu a pro zachování přímých plateb a intervenčních nákupů. Prosazuje podporu tržních cen a růst agrární produkce.
Odpůrcem Francie je především Velká Britanie, která navrhuje snížit výdaje na zemědělství, odstranit přímé platby, podpory trhu a celní bariéry. Zvýšit by se naopak měly výdaje na podporu venkova a na zemědělský výzkum. Strukturální fondy by měly být zaměřené na chudé rozvojové země, nikoli na bohaté státy. Liberálové tvrdí, že přímé platby snižují konkurenceschopnost EU a zvyšují cenu půdy.
V současnosti se nedá odhadnout, který názor se více prosadí. Nezanedbatelnou úlohu v tomto sehrají politické dohody, rozšiřování EU a jednání na půdě WTO. Záležet bude hlavně na přijetí Lisabonské smlouvy, podle které se řada kompetencí přenese na Evropský parlament, který bude mít daleko větší možnosti odstranit nerovnosti mezi starými a novými zeměmi EU.
Žádné komentáře:
Okomentovat