Google

středa 15. října 2008

Šumava, Bursíkův velkochov brouků.

V civilizovaných končinách je zvykem, že škůdce čehokoli, včetně přírody, je likvidován. Každý organizmus, který se už sám nedokáže bránit, je léčen. Jiného názoru jsou čeští zelení, kteří si přímo sadisticky ukájejí tím, jak se bacil - v tomto případě lýkožrout smrkový - šíří po Šumavě a jak lesy trpí.

Záměrné ničení smrkového lesa, chlouby Šumavy, by se zřejmě ututlalo, kdyby neprobíhalo podél státní hranice s Rakouskem, kde jsou hospodářské lesy. Podle lesní správy rakouského kláštera Schlägl je už kůrovcem napadeno 90 ha lesa, který patří tomuto majiteli. Přestože hrozí mezinárodní soudní řízení, správa šumavského NP, MŽP aorganizace pražských zelených "salonbolševiků" se vysmívají výtkám odborníků a odmítají dovolit jakákoli opatření, jimiž by se zabránilo dalším lesním škodám.

S ničením šumavských lesů nesouhlasí odborná lesnická veřejnost, obyvatelé šumavských obcí ani představitelé Jihočeského a Plzeňského kraje, bez rozdílu stranické barvy. Vrcholem demagogie je prohlášení jakéhosi Jaromíra Bláhy z hnutí Duha, že brouk se na Šumavě šíří zásluhou Rakušanů, z jejichž strany fouká vítr. Česká vláda zřejmě nechce riskovat spor se SZ, případně rozpad koalice, a mlčí.

Zcela jinak jedná slovenská vláda, která rozhodla v TANAPu, kde je podobná situace jako na Šumavě. Ta rozhodla boj se zelenými a kůrovcem "nekompromisně" zakončit, použít všech dostupných prostředků včetně chemických přípravků a kácení.

Ředitel Správy Národního parku Šumava František Krejčí se k požadavkům obyvatel Šumavy staví mnohem vstřícněji než velkoměstští zelení fanatici a je ochoten přistoupit na kompromis.

Žádné komentáře:

Okomentovat