"Sociálně dostupná mobilita" je název nové koncepce autobusové dopravy na venkově v dolnorakouské oblasti Waldviertel (přibližně oblast mezi Dunajem a českou hranicí - okresy Třebíč, Jindřichův Hradec a České Budějovice).
Záměrem projektu je snížit provoz osobních vozů a venkovskému obyvatelstvu nabídnout dopravu veřejnou, hlavně autobusovou. Autoři projektu slibují, že každý obyvatel oblasti se veřejnou dopravou do půl hodiny dostane k lékaři nebo do lékárny a do jedné hodiny do okresního města.
Tento projekt hodně připomíná padesátá a šedesátá leta v Československu, kdy obyvatelstvu i nejmenších a nejzapadlejších vesnic byla nabídnuta veřejná doprava, aby se lidé mohli dostat do zaměstnání ve městech. Původní hlavní autobusové osy, vytvořené na počátku 50.let, brzy vzaly za své, protože autobus se stal prestižní záležitostí národních výborů. Autobusy jezdili podle jejich potřeb, takže prakticky zanikla návaznost na železnici a dálkovou autobusovou dopravu.
Po pádu socializmu se i v dopravě začala hlásit o hlavní slovo neviditelná ruka trhu. V řídce obydleném venkově však nemůže dopravce osob očekávat zisk. Než si to české státní orgány uvědomily, byla na venkově autobusová doprava omezena na polovinu a hrozila její úplná likvidace. Na poslední chvíli zasáhly kraje a obce, které financují alespoň dopravu dětí do škol. O víkendu je venkov bez autobusového spojení.
V rakouské oblasti Waldviertel zřejmě nějaká koordinovaná doprava (pošta + soukromí dopravci) také existovala, ale vidět zde po roce 1990 autobus bylo možné jen výjimečně. Nyní se pan Gabmann pokouší stav změnit. Otázka je, kde získá peníze a jak přesvědčí dopravce, aby změnili jízdnířády.
Nová koncepce veřejné dopravy má být do chodu uvedena 1. září 2009. Do té doby by měl být vytvořen projekt dopravní sítě, ve které budou na základní autobusovou dopravu navazovat taxislužby a mikrobusy. Do sítě bude zařazena i železnice. Síť bude mít dvě hlavní autobusové osy, po kterých budou autobusy jezdit v dvouhodinových intervalech, navazovat bude šest přípojných linek.
Autor projektu předpokládá, že zásluhou používání veřejné dopravy se na silnicích oblasti najezdí o 4 miliony kilometrů méně, čímž se ušetří 2 miliony eur. Tím se zlepší životní prostředí a zpříjemní život v celém Waldviertlu. Nezanedbatelnou stránkou jsou také peníze, protože jízda veřejným dopravním prostředkem by měla být levnější než jízda autem.
Rakušané se sice rádi hlásí k německému pořádku a disciplině, avšak Waldviertel sousedí s českými kraji, z nichž Dolnorakušané určité množství oportunizmu a vychytralosti převzali. Kdyby se autorovi projektu podařilo lidi tak přesvědčit, aby se zřekli pohodlí osobních vozů a trmáceli se v autobusech, tak by to byl malý zázrak a zasloužil by si zvláštní uznání.
Záměrem projektu je snížit provoz osobních vozů a venkovskému obyvatelstvu nabídnout dopravu veřejnou, hlavně autobusovou. Autoři projektu slibují, že každý obyvatel oblasti se veřejnou dopravou do půl hodiny dostane k lékaři nebo do lékárny a do jedné hodiny do okresního města.
Tento projekt hodně připomíná padesátá a šedesátá leta v Československu, kdy obyvatelstvu i nejmenších a nejzapadlejších vesnic byla nabídnuta veřejná doprava, aby se lidé mohli dostat do zaměstnání ve městech. Původní hlavní autobusové osy, vytvořené na počátku 50.let, brzy vzaly za své, protože autobus se stal prestižní záležitostí národních výborů. Autobusy jezdili podle jejich potřeb, takže prakticky zanikla návaznost na železnici a dálkovou autobusovou dopravu.
Po pádu socializmu se i v dopravě začala hlásit o hlavní slovo neviditelná ruka trhu. V řídce obydleném venkově však nemůže dopravce osob očekávat zisk. Než si to české státní orgány uvědomily, byla na venkově autobusová doprava omezena na polovinu a hrozila její úplná likvidace. Na poslední chvíli zasáhly kraje a obce, které financují alespoň dopravu dětí do škol. O víkendu je venkov bez autobusového spojení.
V rakouské oblasti Waldviertel zřejmě nějaká koordinovaná doprava (pošta + soukromí dopravci) také existovala, ale vidět zde po roce 1990 autobus bylo možné jen výjimečně. Nyní se pan Gabmann pokouší stav změnit. Otázka je, kde získá peníze a jak přesvědčí dopravce, aby změnili jízdnířády.
Nová koncepce veřejné dopravy má být do chodu uvedena 1. září 2009. Do té doby by měl být vytvořen projekt dopravní sítě, ve které budou na základní autobusovou dopravu navazovat taxislužby a mikrobusy. Do sítě bude zařazena i železnice. Síť bude mít dvě hlavní autobusové osy, po kterých budou autobusy jezdit v dvouhodinových intervalech, navazovat bude šest přípojných linek.
Autor projektu předpokládá, že zásluhou používání veřejné dopravy se na silnicích oblasti najezdí o 4 miliony kilometrů méně, čímž se ušetří 2 miliony eur. Tím se zlepší životní prostředí a zpříjemní život v celém Waldviertlu. Nezanedbatelnou stránkou jsou také peníze, protože jízda veřejným dopravním prostředkem by měla být levnější než jízda autem.
Rakušané se sice rádi hlásí k německému pořádku a disciplině, avšak Waldviertel sousedí s českými kraji, z nichž Dolnorakušané určité množství oportunizmu a vychytralosti převzali. Kdyby se autorovi projektu podařilo lidi tak přesvědčit, aby se zřekli pohodlí osobních vozů a trmáceli se v autobusech, tak by to byl malý zázrak a zasloužil by si zvláštní uznání.
Žádné komentáře:
Okomentovat