Bezzásahová území vznikají od roku 2002 v lesích, které spravuje státní podnik Lesy ČR. Tehdy Lesy ČR podepsaly dohodu se Správou chráněných krajinných oblastí (předchůdce dnešní Agentury ochrany přírody a krajiny), díky které bylo možné bezzásahové lesy vyhlásit na území chráněných krajinných oblastí.
V Česku je v současnosti devět bezzásahových lesních území o celkové výměře 655 hektarů. Posledním vyhlášeným územím je Libický luh u Velkého Oseka. V budoucnu má být lesních porostů ponechaných přirozenému vývoji až 2,5 tisíce hektarů.
Lesy ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) podepsaly dohodu, která umožňuje vyhlásit bezzásahovost i na územích národních přírodních rezervací a národních přírodních památek mimo chráněné krajiné oblasti. První z nich je právě národní přírodní rezervace Libický luh u Velkého Oseka.
Ministr Bursík při této příležitosti zmínil, že pohled Lesů ČR a ministerstva životního prostředí na funkci lesa se začínají překrývat: „Nedíváme se na lesy jen z pohledu hospodářského, tedy jen jako na řezivo, ale do popředí se dostávají i další funkce lesa,“
Podle Martina Žižky z ministerstva zemědělství mají bezzásahová území poskytnou dostatečný prostor, na kterém lze sledovat přirozený vývoj lesních ekosystémů a společenství bez zásahu člověka. Poznatky z těchto pozorování pak mají pomoci lesníkům při správě hospodářských lesů.
František Pojer z AOPK připomenul, že letos uplynulo 170 let od vyhlášení Žofína a 150 let od vyhlášení Boubína. „Tehdy se Buquoyové a Schwarzenbergové zachovali jako osvícení majitelé a vyhlásili část lesa jako bezzásahový. Je dobře, že stát, který je vlastníkem velké části našich lesů, je podobně osvíceným vlastníkem,“ říká František Pojer. Podle něho má přírodě blízký les větší šance se vyrovnat s klimatickými změnami. „Bezzásahové lesy jsou cenné jednak pro své druhové složení, jednak se z nich budeme moci poučit, jak prospívají a tyto znalosti použít při pěstování hospodářských lesů,“
„Jako významný vlastník lesů máme odpovědnost za ochranu přírody,“ tvrdí Jiří Novák, ředitel Lesů ČR. Od roku 2002 vyhledávají Lesy ČR ve spolupráci s AOPK přírodě blízké porosty, které by měly sloužit k pozorován toho, jak zbytky původních porostů mohou prospívat bez vlivu člověka.
V Česku je v současnosti devět bezzásahových lesních území o celkové výměře 655 hektarů. Posledním vyhlášeným územím je Libický luh u Velkého Oseka. V budoucnu má být lesních porostů ponechaných přirozenému vývoji až 2,5 tisíce hektarů.
Lesy ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) podepsaly dohodu, která umožňuje vyhlásit bezzásahovost i na územích národních přírodních rezervací a národních přírodních památek mimo chráněné krajiné oblasti. První z nich je právě národní přírodní rezervace Libický luh u Velkého Oseka.
Ministr Bursík při této příležitosti zmínil, že pohled Lesů ČR a ministerstva životního prostředí na funkci lesa se začínají překrývat: „Nedíváme se na lesy jen z pohledu hospodářského, tedy jen jako na řezivo, ale do popředí se dostávají i další funkce lesa,“
Podle Martina Žižky z ministerstva zemědělství mají bezzásahová území poskytnou dostatečný prostor, na kterém lze sledovat přirozený vývoj lesních ekosystémů a společenství bez zásahu člověka. Poznatky z těchto pozorování pak mají pomoci lesníkům při správě hospodářských lesů.
František Pojer z AOPK připomenul, že letos uplynulo 170 let od vyhlášení Žofína a 150 let od vyhlášení Boubína. „Tehdy se Buquoyové a Schwarzenbergové zachovali jako osvícení majitelé a vyhlásili část lesa jako bezzásahový. Je dobře, že stát, který je vlastníkem velké části našich lesů, je podobně osvíceným vlastníkem,“ říká František Pojer. Podle něho má přírodě blízký les větší šance se vyrovnat s klimatickými změnami. „Bezzásahové lesy jsou cenné jednak pro své druhové složení, jednak se z nich budeme moci poučit, jak prospívají a tyto znalosti použít při pěstování hospodářských lesů,“
„Jako významný vlastník lesů máme odpovědnost za ochranu přírody,“ tvrdí Jiří Novák, ředitel Lesů ČR. Od roku 2002 vyhledávají Lesy ČR ve spolupráci s AOPK přírodě blízké porosty, které by měly sloužit k pozorován toho, jak zbytky původních porostů mohou prospívat bez vlivu člověka.
Žádné komentáře:
Okomentovat