Jako Hácha v Berlíně u Hitlera si v pátek v poledne u premiéra Topolánka musel připadat Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR. Přibližně stejně také dopadl. Byl tam předvolán k jednání o zrušení protestních akcí, které AK připravovala na pondělí 13. října 2008.
Přestože v zemědělství působí mnoho spolků a společenství, většina je organizována v Agrární komoře, k jednání byla mimo Agrární komory pozvána jen Asociace soukromého zemědělství a jakási její odnož Společnost mladých agrárníků. Mimo nich byl pozván předseda Společnosti marginálních oblastí Milan Boleslav, o němž je známo, že není nakloněn tomu, aby dotace byly vypláceny i zemědělcům v nejúrodnějších oblastech.
Vzhledem k tomu, že k dorovnání přímých plateb se vláda zavázala, bylo tedy jasné, že je dorovná, ať bude s premiérem jednat kdokoli. Uvolnění peněz na přímé platby se tedy stalo vhodným příspěvkem do volební kampaně. Aby tyto kladné body zůstaly doma, nabídl Topolánek úspěšné jednání Asociaci soukromého zemědělství, ve skutečnosti filiálce ODS, vedené poslancem Stanislavem Němcem.
Účelem celé páteční komedie, režírované ODS, bylo předvést voličům, že nespokojení zemědělci (AK) jsou ti špatní, protože chtějí straně a vládě dělat problémy, naopak v ASZ jsou ti hodní, kteří jsou straně a vládě vděčni za moudrost.
Agrární komora a její společenstva se nechaly opít Topolánkovým suchým rohlíkem. Z cizího dovede rozdávat kdekdo. Pokud na přímé platby dojde k přesunu pofiderních 2 miliard z Pozemkového fondu a z rezerv Ministerstva zemědělství, určitě vláda tyto peníze vytáhne odjinud z rezortu zemědělství a venkova. Jak se s prezidentem Velebou a celým vedením AK rozhoupaly židle se ukáže v příštích dnech.
Protesty byly odloženy na neurčito, což neznamená, že všichni zemědělci jsou spokojeni. Většina není. Ve hře nejsou jen dotace, zemědělství letos bylo opět sraženo k zemi nízkými cenami svých produktů, hlavně mléka a obilí. Nevyřešené jsou otázky vlastnictví a užívání půdy, daní z nemovitostí, dovoz zahraničních potravin a další problémy, které komplikují zemědělcům život. Ani problémy restitucí a privatizací nejsou zcela zameteny pod koberec. (Jiří Krž,11.10.2008)
Přestože v zemědělství působí mnoho spolků a společenství, většina je organizována v Agrární komoře, k jednání byla mimo Agrární komory pozvána jen Asociace soukromého zemědělství a jakási její odnož Společnost mladých agrárníků. Mimo nich byl pozván předseda Společnosti marginálních oblastí Milan Boleslav, o němž je známo, že není nakloněn tomu, aby dotace byly vypláceny i zemědělcům v nejúrodnějších oblastech.
Vzhledem k tomu, že k dorovnání přímých plateb se vláda zavázala, bylo tedy jasné, že je dorovná, ať bude s premiérem jednat kdokoli. Uvolnění peněz na přímé platby se tedy stalo vhodným příspěvkem do volební kampaně. Aby tyto kladné body zůstaly doma, nabídl Topolánek úspěšné jednání Asociaci soukromého zemědělství, ve skutečnosti filiálce ODS, vedené poslancem Stanislavem Němcem.
Účelem celé páteční komedie, režírované ODS, bylo předvést voličům, že nespokojení zemědělci (AK) jsou ti špatní, protože chtějí straně a vládě dělat problémy, naopak v ASZ jsou ti hodní, kteří jsou straně a vládě vděčni za moudrost.
Agrární komora a její společenstva se nechaly opít Topolánkovým suchým rohlíkem. Z cizího dovede rozdávat kdekdo. Pokud na přímé platby dojde k přesunu pofiderních 2 miliard z Pozemkového fondu a z rezerv Ministerstva zemědělství, určitě vláda tyto peníze vytáhne odjinud z rezortu zemědělství a venkova. Jak se s prezidentem Velebou a celým vedením AK rozhoupaly židle se ukáže v příštích dnech.
Protesty byly odloženy na neurčito, což neznamená, že všichni zemědělci jsou spokojeni. Většina není. Ve hře nejsou jen dotace, zemědělství letos bylo opět sraženo k zemi nízkými cenami svých produktů, hlavně mléka a obilí. Nevyřešené jsou otázky vlastnictví a užívání půdy, daní z nemovitostí, dovoz zahraničních potravin a další problémy, které komplikují zemědělcům život. Ani problémy restitucí a privatizací nejsou zcela zameteny pod koberec. (Jiří Krž,11.10.2008)
Zrušení státních statků a zemědělských družstev bylo chybou porevolučních politiků.Tím jsme se dostali v potravinách do závislosti na západní distribuci potravin.Úvahy že by mělo soukromé zemědělství stačit na dostatečné zásobení státu potravinami jsou zcela scestné.Připomínky k nedostatku jižního ovoce za komanču nejsou podstatné pro potravinové zabezpečení
OdpovědětVymazatZločinem vzniklá JZD a státní statky, včetně bezplatného užívání ukradeného majetku v r. 1989 spokly neuvěřitelnou 1/3 tehdejšího rozpočtu + záporná dan u potravin, nezdaněné příjmy zemědělců. Množství potravin vyprodukované soukromými zemědělci před r. 1948, dosáhla zločinem kolektivizace vzniklá JZD a SS s pomocí dotací, nakradeného majetku a tvrdé chemizace až v r. 1965 !!! Transformační zákon z r. 92 družstva nelikvidoval, ale naopak zbytečně, a draze zachránil. I komunistická Čína rozpustila poslední družstvo před více jak 20 lety, aby zabránila drahotě a hladomoru.
OdpovědětVymazatPotravinová soběstačnost v rámci volného trhu EU je nepochopení situace, a jde nad rámec možností státního rozpočtu ČR.
ze zákona je za zemědělce oprávněna s vládou jednat jenom AK,
OdpovědětVymazat