Pro zemědělce není nic horšího než neustálé změny pravidel hospodaření. Tento fakt pořád častěji opomíjejí bruselští byrokraté. Ani nejvěhlasnější ekonomové nikdy nebyli schopni slyšet na to, že příroda má svá pravidla, roční období, biologické cykly atd.
Bohužel změny pravidel EU pro agrární sektor jsou dnes téměř na denním pořádku. Naštěstí se jedná jen drobné úpravy. Čas je ovšem neúprosný. Pokud by v roce 2013 mělo dojít k zásadní změně agrární politiky EU, je nutné v současném období změny důkladně připravit.
Pořád se ukazuje značný rozdíl mezi starými a novými zeměmi EU, zatímco zemědělci starých zemí už se připravují na nové podmínky, zemědělci nových zemí zoufale bojují o dosažení rovnoprávnosti v poskytovaných subvencích.
Agrární politika EU se nelíbí velkým zemědělským podnikům východoevropským. Jejich představitelé nesouhlasí s tím, aby se velkým podnikům snižovaly dotace, neboť právě podpora velkých podniků je podle nich nejlepším předpokladem k tomu, že evropské zemědělství bude konkurenceschopné. Evropské podpory by prý měly být vypláceny smysluplně, na snižování nákladů na výrobu a na zvyšování produkce.
Podle řady východoevropských odborníků není agrární politika EU připravená na světovou soutěž, protože na světovém trhu s potravinami rostou ze dne na den noví a zdatní protivníci. Nejsou to jen Spojené státy, Čína a Brazílie, zahanbit se nechtějí nechat Mexiko, Kanada a Indie, ve hře jsou také Ukrajina a Rusko, země, které mají větší výrobní potenciál než USA.
Hřebíčkem do rakve zemědělství EU může být bezcelní obchod s USA, Kanadou a Mexikem, který je připravován od roku 2015. Mnoho odborníků se domnívá, že vysokonákladové evropské zemědělství v žádném případě nebude schopné USA a Kanadě konkurovat.
Bohužel změny pravidel EU pro agrární sektor jsou dnes téměř na denním pořádku. Naštěstí se jedná jen drobné úpravy. Čas je ovšem neúprosný. Pokud by v roce 2013 mělo dojít k zásadní změně agrární politiky EU, je nutné v současném období změny důkladně připravit.
Pořád se ukazuje značný rozdíl mezi starými a novými zeměmi EU, zatímco zemědělci starých zemí už se připravují na nové podmínky, zemědělci nových zemí zoufale bojují o dosažení rovnoprávnosti v poskytovaných subvencích.
Agrární politika EU se nelíbí velkým zemědělským podnikům východoevropským. Jejich představitelé nesouhlasí s tím, aby se velkým podnikům snižovaly dotace, neboť právě podpora velkých podniků je podle nich nejlepším předpokladem k tomu, že evropské zemědělství bude konkurenceschopné. Evropské podpory by prý měly být vypláceny smysluplně, na snižování nákladů na výrobu a na zvyšování produkce.
Podle řady východoevropských odborníků není agrární politika EU připravená na světovou soutěž, protože na světovém trhu s potravinami rostou ze dne na den noví a zdatní protivníci. Nejsou to jen Spojené státy, Čína a Brazílie, zahanbit se nechtějí nechat Mexiko, Kanada a Indie, ve hře jsou také Ukrajina a Rusko, země, které mají větší výrobní potenciál než USA.
Hřebíčkem do rakve zemědělství EU může být bezcelní obchod s USA, Kanadou a Mexikem, který je připravován od roku 2015. Mnoho odborníků se domnívá, že vysokonákladové evropské zemědělství v žádném případě nebude schopné USA a Kanadě konkurovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat