Na schůzi České národní rady, která probíhala na přelomu října a listopadu 1989, podal poslanec L.Doležal interpelaci předsedovi české vlády Františku Pitrovi, ve které žádal vysvětlení benevolentního postupu českých orgánů proti fotbalistovi Luboši Kubíkovi. Stejný dotaz položil generálnímu prokurátorovi J.Krupauerovi.
V té době ještě komunisté pevně drželi své pozice v čele státu, ale ve vzduchu bylo cítit napětí. V Polsku a Maďarsku se komunisté v podstatě dobrovolně vzdávali vedoucích pozic, i v Československu byly povoleny první neoficiální demonstrace, pod policejním dohledem. Téměř 40 let z jednání sněmoven i vlády vycházely jen oficiální stručné zprávy, tentokrát Pitra prolomil ledy a novináře seznámil s podrobnostmi.
Poslanec Doležal údajně dostal bezpočet dotazů od občanů, kteří nechápali, proč československé orgány nezasáhly proti fotbalistovi L.Kubíkovi, když se vrátil z emigrace. Občané se prý pozastavovali nad tím, že Kubík nejen nebyl potrestán za opuštění republiky, ale ještě mu bylo povoleno oficiálně hrát za italský klub AC Florentina. Doležal žádal vysvětlení, proč byl Kubíkovi povolen odklad vojenské služby a za jaké zásluhy mu byl povolen start v zahraničí.
Předseda české vlády F.Pitra odpověděl, že Kubík sice v zahraničí působil bez souhlasu Československého svazu tělesné výchovy, ale měl platné cestovní doklady, včetně výjezdní doložky, takže jeho čin nemohl orgány činnými v trestním řízení být kvalifikován jako trestný čin opuštění republiky.
Generální prokurátor J.Krupauer (později také podivně působil v událostech 17.listopadu) poslance Doležala uklidňoval informacemi o tom, že Kubík studuje Vysokou školu ekonomickou, takže mu jako vysokoškolákovi byl povolen odklad vojenské služby. Do zahraničí byl uvolněn podle zásad ČSTV, který vysílá do zahraničí mladé sportovce, aby získali širší poznatky o moderním tréninku ve sportovně vyspělém světě. Tyto poznatky jsou u nás uplatňovány při rozvoji sportu a ve prospěch československé reprezentace.
Poslanci s.Doležalovi tato vysvětlení stále nepostačovala, takové odpovědi nebyl ochoten občanům reprodukovat. Na jeho stranu se postavil poslanec Marušák, který odpovědi premiéra i generálního prokurátora označil za protichůdné, navíc podle něho záležitost, jak ji uzavřely sportovní orgány, by mohla mít negativní vliv na mládež.
Zpráva o problémech českého parlamentu z roku 1989 asi současníkům, zvláště sportovcům, nic neřekne, nepochopí, o co se jednalo. Odejít vydělávat do zahraničí peníze nebylo vůbec jednoduché ani pro nejzasloužilejší vrcholové sportovce. Zdlouhavý povolovací proces byl základ cesty do zahraničí (kvůli širším poznatkům), následovalo odvádění části výdělku ČSTV, jako kompenzaci za výchovu.
Tak tohle naštěstí už je dávno pryč. Najít dnes v německém a rakouském příhraničí fotbalový klub, zvláště v těch nejnižších krajských soutěžích, ve kterém by nebyli čeští hráči, lze jen výjimečně.
V té době ještě komunisté pevně drželi své pozice v čele státu, ale ve vzduchu bylo cítit napětí. V Polsku a Maďarsku se komunisté v podstatě dobrovolně vzdávali vedoucích pozic, i v Československu byly povoleny první neoficiální demonstrace, pod policejním dohledem. Téměř 40 let z jednání sněmoven i vlády vycházely jen oficiální stručné zprávy, tentokrát Pitra prolomil ledy a novináře seznámil s podrobnostmi.
Poslanec Doležal údajně dostal bezpočet dotazů od občanů, kteří nechápali, proč československé orgány nezasáhly proti fotbalistovi L.Kubíkovi, když se vrátil z emigrace. Občané se prý pozastavovali nad tím, že Kubík nejen nebyl potrestán za opuštění republiky, ale ještě mu bylo povoleno oficiálně hrát za italský klub AC Florentina. Doležal žádal vysvětlení, proč byl Kubíkovi povolen odklad vojenské služby a za jaké zásluhy mu byl povolen start v zahraničí.
Předseda české vlády F.Pitra odpověděl, že Kubík sice v zahraničí působil bez souhlasu Československého svazu tělesné výchovy, ale měl platné cestovní doklady, včetně výjezdní doložky, takže jeho čin nemohl orgány činnými v trestním řízení být kvalifikován jako trestný čin opuštění republiky.
Generální prokurátor J.Krupauer (později také podivně působil v událostech 17.listopadu) poslance Doležala uklidňoval informacemi o tom, že Kubík studuje Vysokou školu ekonomickou, takže mu jako vysokoškolákovi byl povolen odklad vojenské služby. Do zahraničí byl uvolněn podle zásad ČSTV, který vysílá do zahraničí mladé sportovce, aby získali širší poznatky o moderním tréninku ve sportovně vyspělém světě. Tyto poznatky jsou u nás uplatňovány při rozvoji sportu a ve prospěch československé reprezentace.
Poslanci s.Doležalovi tato vysvětlení stále nepostačovala, takové odpovědi nebyl ochoten občanům reprodukovat. Na jeho stranu se postavil poslanec Marušák, který odpovědi premiéra i generálního prokurátora označil za protichůdné, navíc podle něho záležitost, jak ji uzavřely sportovní orgány, by mohla mít negativní vliv na mládež.
Zpráva o problémech českého parlamentu z roku 1989 asi současníkům, zvláště sportovcům, nic neřekne, nepochopí, o co se jednalo. Odejít vydělávat do zahraničí peníze nebylo vůbec jednoduché ani pro nejzasloužilejší vrcholové sportovce. Zdlouhavý povolovací proces byl základ cesty do zahraničí (kvůli širším poznatkům), následovalo odvádění části výdělku ČSTV, jako kompenzaci za výchovu.
Tak tohle naštěstí už je dávno pryč. Najít dnes v německém a rakouském příhraničí fotbalový klub, zvláště v těch nejnižších krajských soutěžích, ve kterém by nebyli čeští hráči, lze jen výjimečně.
Žádné komentáře:
Okomentovat