Za první republiky platilo, že „ Každý oprávněný volič jest povinen voliti. Zproštěny této povinnosti jsou osoby starší 70 let, dále ti, kdož pro nemoc nebo tělesnou vadu se nemohou dostaviti k volebnímu osudí, kdož pro neodkladné povinnosti svého úřadu nebo povolání nemohou včas přijíti k volbě, kdož jsou v den volby vzdáleni od místa volby aspoň 100 km, konečně ti, kdož jsou zdrženi přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami…“. Ignorování voleb bylo trestáno pokutou do 10.000 Kč.
První republika, která byla označovaná za nejvyspělejší demokracii ve střední Evropě, udržovala pořádek způsobem, který by současní zastánci neomezené svobody jen hodně těžko přenášeli přes srdce. Povinnost zúčastnit se voleb však určitě pomáhala přesněji vyjádřit skutečnou politickou vůli občanů a také dávala zvoleným politikům silnější mandát.
Po nedávných krajských volbách, které prakticky byly referendem o poplatcích u lékaře a o stavbě amerického radaru v Brdech, se objevilo mnoho názorů na nesmyslnost současných krajů, že 13 krajských vlád, jejichž členové se k moci dostávají zásluhou pražských politiků, je velký přepych.
S kraji jako jednotkami samosprávy první republika problémy neměla, protože od Rakouska převzala tradiční zemské zřízení. Československo se skládalo ze čtyř zemí: Čechy, Moravskoslezská země, Slovensko a Podkarpatská Rus. Zemské úřady byly v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodu.
V čele zemí bylo Zemské zastupitelstvo, do kterého byly voleny jen dvě třetiny členů, zbytek byli odborníci, které jmenovala československá vláda. Volební období bylo šestileté. Zemští zastupitelé vykonávali funkci zdarma, uhrazeny jim byly pouze cestovní náklady. V čele Zemských zastupitelstev byli Zemští prezidenti, jmenovaní prezidentem republiky. Zemské zastupitelstvo v Čechách mělo 120 členů, v Moravskoslezské zemi 60 členů, na Slovensku 54 členů a v zemi Podkarpatskoruské 18 členů.
První republika, která byla označovaná za nejvyspělejší demokracii ve střední Evropě, udržovala pořádek způsobem, který by současní zastánci neomezené svobody jen hodně těžko přenášeli přes srdce. Povinnost zúčastnit se voleb však určitě pomáhala přesněji vyjádřit skutečnou politickou vůli občanů a také dávala zvoleným politikům silnější mandát.
Po nedávných krajských volbách, které prakticky byly referendem o poplatcích u lékaře a o stavbě amerického radaru v Brdech, se objevilo mnoho názorů na nesmyslnost současných krajů, že 13 krajských vlád, jejichž členové se k moci dostávají zásluhou pražských politiků, je velký přepych.
S kraji jako jednotkami samosprávy první republika problémy neměla, protože od Rakouska převzala tradiční zemské zřízení. Československo se skládalo ze čtyř zemí: Čechy, Moravskoslezská země, Slovensko a Podkarpatská Rus. Zemské úřady byly v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodu.
V čele zemí bylo Zemské zastupitelstvo, do kterého byly voleny jen dvě třetiny členů, zbytek byli odborníci, které jmenovala československá vláda. Volební období bylo šestileté. Zemští zastupitelé vykonávali funkci zdarma, uhrazeny jim byly pouze cestovní náklady. V čele Zemských zastupitelstev byli Zemští prezidenti, jmenovaní prezidentem republiky. Zemské zastupitelstvo v Čechách mělo 120 členů, v Moravskoslezské zemi 60 členů, na Slovensku 54 členů a v zemi Podkarpatskoruské 18 členů.
Žádné komentáře:
Okomentovat