Čestí měšťanští rádobyochránci přírody vyvíjejí tlaky na vlastníky pozemků, aby zvyšovali biodiverzitu lesních porostů, přičemž jiná část zhýralé společnosti požaduje vysoké stavy zvěře v přírodě. Účet za tyto rozmary platí vlastníci a uživatelé pozemků.
Postoj myslivecké lobby v této otázce vysvětlil svým roztomilým způsobem ing. Kostečka, Ph.D., tajemník ČMMJ. Stavy spárkaté zvěře nejsou prý vysoké, odpovídají potřebě přírody.
V roce 1858, od kdy se vede statistika, bylo odloveno 8203 ks spárkaté zvěře. To odpovídalo tehdejší potřebě. Přesto se i tehdy mluvilo o přemnožené zvěři a o velkých škodách, které způsobila.
Velký rozdíl proti současnosti byl v tom, že ve vnitrozemí většinou byla zvěř v oborách, takže škody na ostatních pozemcích byly proti současnosti zanedbatelné.
V roce 2006 bylo odloveno 132 810 ks spárkaté zvěře. Tedy 16x tolik co před sto padesáti léty. Je tedy zřejmé, že škody na lesních a polních porostech jsou 16x vyšší než v roce 1858.
Ještě horší je trend mezi nárůstem jarních kmenových stavů (JKS) a odlovy po účinnosti nového zákona o myslivosti.
V roce 2000 byly JKS 327 627 ks zvěře přičemž odloveno bylo jen 172 112 ks.
V roce 2006 bylo 365 504 ks, tedy o 11 % více, zatímco odlovy byly jen 132 810 ks, tedy o 22 % méně!
Zůstane-li tento stav i nadále, nikdy stavy spárkaté zvěře nebudou do souladu s potravními možnostmi jejich biotopů uvedeny. Situace se bude jen zhoršovat. Podle situace, která v přírodě nastala, je vidět, že obhajování současných vysokých stavů spárkaté zvěře nemá nic společného s chápáním zvěře jako přirozené součásti ekosystémů, ale naopak znamená jejich likvidaci. Zvýšené stavy spárkaté zvěře znemožňující přirozenou obnovu listnatých dřevin vůbec, působí samy proti zlepšování svého životního prostředí, které jim potom při současné zátěži nemůže nabídnout pestřejší nabídku potravy ani do budoucna.
Rozšíření početních stavů populací spárkaté zvěře v posledních šedesáti letech umožnil socialistický vztah k vlastnictví půdy. Pan Kostečka se vzteká kvůli tomu, že uživatel honitby má hradit škody, a chce změnu mysliveckého zákona. Prý se celý svět směje českým myslivcům, když zemědělcům a lesníkům platí škody na porostech.
Pokud by se svět někomu smál, tak hlouposti českých vlastníků polních a lesních pozemků, že se nedokážou s mysliveckou lobby vypořádat a náklady postsocialistické myslivosti nesou na svých bedrech.
Vlastníci musí pro potěchu jedné zájmové skupiny živit na svých pozemcích nepřiměřené množství spárkaté zvěře. Od roku 1948 se škody způsobené zvěří rapidně zvýšili. Dříve se myslivci zaměřovali na množení a lov drobné zvěř, nyní se zaměřují převážně na zvěř trofejovou. Aby trofejí bylo dost pro všechny a byly lehce dosažitelné, tak musí být spárkaté zvěře co nejvíce.
Vlastníci v boji o takový zákon, aby o stavech zvěře rozhodovali především oni, trvale prohrávají. Byl schválen poslanecko-myslivecký (téměř každý druhý poslanec je lovec) návrh zákona. Navrhl ho poslanec Palas (nyní socialistický hejtman Moravskoslezského kraje). Rovněž vyhláška na uplatňování škod zvěří a výše možného odškodnění je ze stejné dílny a je opět výsměchem vlastníkům. (F.Novotný,28.12.2008)
Postoj myslivecké lobby v této otázce vysvětlil svým roztomilým způsobem ing. Kostečka, Ph.D., tajemník ČMMJ. Stavy spárkaté zvěře nejsou prý vysoké, odpovídají potřebě přírody.V roce 1858, od kdy se vede statistika, bylo odloveno 8203 ks spárkaté zvěře. To odpovídalo tehdejší potřebě. Přesto se i tehdy mluvilo o přemnožené zvěři a o velkých škodách, které způsobila.
Velký rozdíl proti současnosti byl v tom, že ve vnitrozemí většinou byla zvěř v oborách, takže škody na ostatních pozemcích byly proti současnosti zanedbatelné.
V roce 2006 bylo odloveno 132 810 ks spárkaté zvěře. Tedy 16x tolik co před sto padesáti léty. Je tedy zřejmé, že škody na lesních a polních porostech jsou 16x vyšší než v roce 1858.
Ještě horší je trend mezi nárůstem jarních kmenových stavů (JKS) a odlovy po účinnosti nového zákona o myslivosti.
V roce 2000 byly JKS 327 627 ks zvěře přičemž odloveno bylo jen 172 112 ks.
V roce 2006 bylo 365 504 ks, tedy o 11 % více, zatímco odlovy byly jen 132 810 ks, tedy o 22 % méně!
Zůstane-li tento stav i nadále, nikdy stavy spárkaté zvěře nebudou do souladu s potravními možnostmi jejich biotopů uvedeny. Situace se bude jen zhoršovat. Podle situace, která v přírodě nastala, je vidět, že obhajování současných vysokých stavů spárkaté zvěře nemá nic společného s chápáním zvěře jako přirozené součásti ekosystémů, ale naopak znamená jejich likvidaci. Zvýšené stavy spárkaté zvěře znemožňující přirozenou obnovu listnatých dřevin vůbec, působí samy proti zlepšování svého životního prostředí, které jim potom při současné zátěži nemůže nabídnout pestřejší nabídku potravy ani do budoucna.
Rozšíření početních stavů populací spárkaté zvěře v posledních šedesáti letech umožnil socialistický vztah k vlastnictví půdy. Pan Kostečka se vzteká kvůli tomu, že uživatel honitby má hradit škody, a chce změnu mysliveckého zákona. Prý se celý svět směje českým myslivcům, když zemědělcům a lesníkům platí škody na porostech.
Pokud by se svět někomu smál, tak hlouposti českých vlastníků polních a lesních pozemků, že se nedokážou s mysliveckou lobby vypořádat a náklady postsocialistické myslivosti nesou na svých bedrech.
Vlastníci musí pro potěchu jedné zájmové skupiny živit na svých pozemcích nepřiměřené množství spárkaté zvěře. Od roku 1948 se škody způsobené zvěří rapidně zvýšili. Dříve se myslivci zaměřovali na množení a lov drobné zvěř, nyní se zaměřují převážně na zvěř trofejovou. Aby trofejí bylo dost pro všechny a byly lehce dosažitelné, tak musí být spárkaté zvěře co nejvíce.
Vlastníci v boji o takový zákon, aby o stavech zvěře rozhodovali především oni, trvale prohrávají. Byl schválen poslanecko-myslivecký (téměř každý druhý poslanec je lovec) návrh zákona. Navrhl ho poslanec Palas (nyní socialistický hejtman Moravskoslezského kraje). Rovněž vyhláška na uplatňování škod zvěří a výše možného odškodnění je ze stejné dílny a je opět výsměchem vlastníkům. (F.Novotný,28.12.2008)
Žádné komentáře:
Okomentovat