Jednou z události, která krátce po 17.listopadu 1989 zaujala veřejnost a formovala myšlení obyvatelstva, byl IX. celostátní sjezd Jednotných zemědělských družstev, jenž se podle plánu konal 1. a 2. prosince 1989 v Praze.
První Jednotná zemědělská družstva jako přesné napodobeníny sovětských kolchozů byla založena v roce 1949. Poslední sjezd JZD v roce 1989 byl signálem k jejich zániku. JZD ovšem hromadně nezanikla. Většina byla rychle přejmenována na zemědělská družstva či různé společnosti. Velkovýrobní způsob hospodaření zůstal.
Sjezd v roce 1989 organizovalo ministerstvo zemědělství (?). Kvůli listopadovým demonstracím a střídání vlád měli družstevníci možnost sjezd odložit. Na dotaz organizátora dvě třetiny delegátů s odložením nesouhlasily. Podle vyjádření některých delegátů bylo třeba rychle přijmout společné opatření, aby se včas zabránilo restituci šlechtického a církevního majetku, hlavně půdy.
Sjezd se tedy uskutečnil. Zúčastnilo se ho 1764 delegátů, z toho bylo 1077 z českých zemí a 687 ze Slovenska. 1417 delegátů bylo členy KSČ. Mimo zvolených delegátů bylo přítomno 682 hostí.
Mezi delegáty bylo 926 předsedů JZD (46,3 %), 488 technicko-hospodářských pracovníků (24,4 %), zbytek byl uváděn jako pracovníci prvovýroby. Podle národnosti bylo 1217 Čechů, 653 Slováků, 108 Maďarů a 15 Ukrajinců.
Jednání bylo připraveno podle zaběhlých norem. V okresech a krajích byli vybráni delegáti pro diskusi. Diskusní příspěvky byly okresními orgány zkontrolovány a schváleny, nebo přímo napsány. Obsazení předsednictva, komisí a jednotlivých funkcí bylo schváleno centrálními orgány. Takže sjezd měl probíhat bez problémů. Jenomže hned po zahájení se objevil rebelant ing. Stanislav Labounek, ekonom jistého JZD u Prahy, který hned po zahájení upozornil na výše uvedené nedemokratické abnormality. Delegáti jeho protest sice odmítli, ale byla to předzvěst dalších problémů. (jiří Krž,30.11.2008)Pokračování
První Jednotná zemědělská družstva jako přesné napodobeníny sovětských kolchozů byla založena v roce 1949. Poslední sjezd JZD v roce 1989 byl signálem k jejich zániku. JZD ovšem hromadně nezanikla. Většina byla rychle přejmenována na zemědělská družstva či různé společnosti. Velkovýrobní způsob hospodaření zůstal.
Sjezd v roce 1989 organizovalo ministerstvo zemědělství (?). Kvůli listopadovým demonstracím a střídání vlád měli družstevníci možnost sjezd odložit. Na dotaz organizátora dvě třetiny delegátů s odložením nesouhlasily. Podle vyjádření některých delegátů bylo třeba rychle přijmout společné opatření, aby se včas zabránilo restituci šlechtického a církevního majetku, hlavně půdy.
Sjezd se tedy uskutečnil. Zúčastnilo se ho 1764 delegátů, z toho bylo 1077 z českých zemí a 687 ze Slovenska. 1417 delegátů bylo členy KSČ. Mimo zvolených delegátů bylo přítomno 682 hostí.
Mezi delegáty bylo 926 předsedů JZD (46,3 %), 488 technicko-hospodářských pracovníků (24,4 %), zbytek byl uváděn jako pracovníci prvovýroby. Podle národnosti bylo 1217 Čechů, 653 Slováků, 108 Maďarů a 15 Ukrajinců.
Jednání bylo připraveno podle zaběhlých norem. V okresech a krajích byli vybráni delegáti pro diskusi. Diskusní příspěvky byly okresními orgány zkontrolovány a schváleny, nebo přímo napsány. Obsazení předsednictva, komisí a jednotlivých funkcí bylo schváleno centrálními orgány. Takže sjezd měl probíhat bez problémů. Jenomže hned po zahájení se objevil rebelant ing. Stanislav Labounek, ekonom jistého JZD u Prahy, který hned po zahájení upozornil na výše uvedené nedemokratické abnormality. Delegáti jeho protest sice odmítli, ale byla to předzvěst dalších problémů. (jiří Krž,30.11.2008)Pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat