V letošním roce uplyne 140 let od zahájení stavby železniční trati, která spojila Prahu s dolnorakouským Gmündem a hlavním městem monarchie Vídní. Stavební práce 11. května 1869 u Třeboně zahájilo 82 dělníků. První vlak z Gmündu do Čerčan projel 3. září 1871.
Požadavky spojit Prahu s Vídní se objevily už v roce 1842, kdy v Rakousku byla plánovaná výstavba první dálkové železniční tratě, avšak kvůli menší stavební náročnosti dostala přednost trať z Vídně do Olomouce. Na jižní Čechy došlo až o dvacet let později, hlavně zásluhou Jana Adolfa knížete ze Schwarzenbergu.
Schwarzenberg v roce 1864 založil konsorcium, ve kterém bylo několik dalších šlechticů a také už zkušení stavitelé Vojtěch Lanna a Matyáš Schönerer. Konsorcium využilo služeb Rotschildovy rakouské banky Creditanstalt (Privilegovaný rakouský úvěrní ústav), jejíž zástupci dostali slušný podíl ve správní radě nově založené akciové společnosti KFJB (Keiser Franz Josef Bahn). O akcie a obligace této společnosti byl značný zájem, protože rakouský stát jí zaručil do roku 1881 daňové prázdniny. Navíc poskytl několikamilionovou bezúročnou půjčku.
Protože všechny ekonomické analýzy Dráhy FJ byly příznivé, byl zájem akcionářů pochopitelný. Očekávalo se, že stavbou tratě se v zemědělských jižních Čechách vyřeší sociální napětí, které po zrušení roboty, a nedostatku pracovních příležitostí, stoupalo. Hlavním důvodem, proč vláda podporovala stavbu této dráhy, však byla doprava uhlí a dalších nerostných surovin ze západních Čech do Vídně. Nezanedbatelný byl požadavek přímého spojení Vídně se západočeskými lázněmi (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně aj.)
Jako první část Dráhy FJ byla stavěna trať z Českých Budějovic do Plzně a Chebu. První vlak z Plzně do Českých Budějovic (136 km) projel 1. září 1868. Další úsek z Českých Budějovic do Gmündu a Eggenburgu (135 km) byl uveden do provozu 1. listopadu 1869. Poslední část Eggenburg - Vídeň (79 km) byla uvedena do provozu 23. června 1870.
Technicko-policejní zkoušky druhé větve Dráhy FJ, úseku trati mezi Gmündem a Čerčany (143 km), proběhly koncem srpna 1871. Nevyhověly čtyři dřevěné mosty, ale trať byla 3. září 1871 otevřena. Zbytek trati Čerčany - Praha (40 km) byl otevřen 14. prosince 1871.
Požadavky spojit Prahu s Vídní se objevily už v roce 1842, kdy v Rakousku byla plánovaná výstavba první dálkové železniční tratě, avšak kvůli menší stavební náročnosti dostala přednost trať z Vídně do Olomouce. Na jižní Čechy došlo až o dvacet let později, hlavně zásluhou Jana Adolfa knížete ze Schwarzenbergu.
Schwarzenberg v roce 1864 založil konsorcium, ve kterém bylo několik dalších šlechticů a také už zkušení stavitelé Vojtěch Lanna a Matyáš Schönerer. Konsorcium využilo služeb Rotschildovy rakouské banky Creditanstalt (Privilegovaný rakouský úvěrní ústav), jejíž zástupci dostali slušný podíl ve správní radě nově založené akciové společnosti KFJB (Keiser Franz Josef Bahn). O akcie a obligace této společnosti byl značný zájem, protože rakouský stát jí zaručil do roku 1881 daňové prázdniny. Navíc poskytl několikamilionovou bezúročnou půjčku.
Protože všechny ekonomické analýzy Dráhy FJ byly příznivé, byl zájem akcionářů pochopitelný. Očekávalo se, že stavbou tratě se v zemědělských jižních Čechách vyřeší sociální napětí, které po zrušení roboty, a nedostatku pracovních příležitostí, stoupalo. Hlavním důvodem, proč vláda podporovala stavbu této dráhy, však byla doprava uhlí a dalších nerostných surovin ze západních Čech do Vídně. Nezanedbatelný byl požadavek přímého spojení Vídně se západočeskými lázněmi (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně aj.)
Jako první část Dráhy FJ byla stavěna trať z Českých Budějovic do Plzně a Chebu. První vlak z Plzně do Českých Budějovic (136 km) projel 1. září 1868. Další úsek z Českých Budějovic do Gmündu a Eggenburgu (135 km) byl uveden do provozu 1. listopadu 1869. Poslední část Eggenburg - Vídeň (79 km) byla uvedena do provozu 23. června 1870.
Technicko-policejní zkoušky druhé větve Dráhy FJ, úseku trati mezi Gmündem a Čerčany (143 km), proběhly koncem srpna 1871. Nevyhověly čtyři dřevěné mosty, ale trať byla 3. září 1871 otevřena. Zbytek trati Čerčany - Praha (40 km) byl otevřen 14. prosince 1871.
Žádné komentáře:
Okomentovat