Dnes je to 140 let, co na železniční trať České Budějovice - Plzeň vyjel první vlak. Trať byla postavena na základě rakouského zákona z roku 1865, který stanovil dráhu z Vídně do Chebu jako hlavní a trať z Vídně do Prahy jako vedlejší.
Stavbu dráhy jako součást rozsáhlých hospodářských reforem prosadil kníže Jan Adolf Schwarzenberg, jenž se snažil zaostalé jižní Čechy změnit v prosperující oblast. Schwarzenberg založil konsorcium pro stavbu železnice, jehož členy se stali nejen představitelé tradičních šlechtických rodů, ale i noví průmyslníci, například českobudějovický podnikatel Adalbert Lanna.
Tato nová společnost, pojmenovaná C. a k. privilegovaná dráha císaře Františka Josefa, získala peníze úpisem akcií, o které byl velký zájem. Výrazně jí pomohl rakouský stát, který společnosti slíbil daňové prázdniny a poskytl bezúročnou zálohu na stavbu.
Vlastní stavba byla svěřena společnostem Adalberta Lanny a bratří Kleinů, tedy firmám, které stály u většiny velkých dopravních projektů té doby i za rozvojem českého a moravského hutnictví (otevření kladenských dolů). Přestože na stavbách těchto železnic našlo práci mnoho českého obyvatestva, největší podíl na jejich výstavbě měli dělníci zahraničí, hlavně italští.
Během pouhých šesti let stavební firmy dokázaly postavit více než 600 kilometrů železnic, které výrazně podpořily průmyslový rozvoj jihozápadních Čech. Vděčné město České Budějovice Lannovi hned po jeho smrti postavilo pomník a pojmenovalo po něm hlavní ulici (v letech 1945-1989 byl pomník odstraněn a ulice přejmenována).
Stavbu dráhy jako součást rozsáhlých hospodářských reforem prosadil kníže Jan Adolf Schwarzenberg, jenž se snažil zaostalé jižní Čechy změnit v prosperující oblast. Schwarzenberg založil konsorcium pro stavbu železnice, jehož členy se stali nejen představitelé tradičních šlechtických rodů, ale i noví průmyslníci, například českobudějovický podnikatel Adalbert Lanna.Tato nová společnost, pojmenovaná C. a k. privilegovaná dráha císaře Františka Josefa, získala peníze úpisem akcií, o které byl velký zájem. Výrazně jí pomohl rakouský stát, který společnosti slíbil daňové prázdniny a poskytl bezúročnou zálohu na stavbu.
Vlastní stavba byla svěřena společnostem Adalberta Lanny a bratří Kleinů, tedy firmám, které stály u většiny velkých dopravních projektů té doby i za rozvojem českého a moravského hutnictví (otevření kladenských dolů). Přestože na stavbách těchto železnic našlo práci mnoho českého obyvatestva, největší podíl na jejich výstavbě měli dělníci zahraničí, hlavně italští.
Během pouhých šesti let stavební firmy dokázaly postavit více než 600 kilometrů železnic, které výrazně podpořily průmyslový rozvoj jihozápadních Čech. Vděčné město České Budějovice Lannovi hned po jeho smrti postavilo pomník a pojmenovalo po něm hlavní ulici (v letech 1945-1989 byl pomník odstraněn a ulice přejmenována).
Žádné komentáře:
Okomentovat