Slovensko je tento týden postiženo nedostatkem energetických zdrojů, což konkrétně znamená, že mu chybí zemní plyn, který odebírá z Ruska. Rusko se údajně o jeho tranzitu nemůže dohodnout s Ukrajinou. Slovenským firmám nezbývá než omezovat výrobu. Zajímavé je, že podobná situace na Slovensku byla přesně před čtyřiceti léty, kdy však na Slovensku chybělo uhlí.
Před čtyřiceti lety se v Československu rozjížděla normalizace. V čele komunistické strany byl ještě formálně Alexander Dubček, ale stranu ve skutečnosti řídili Bilak s Husákem. Federální vláda, vedená stále jedním z mužů "Jara 1968" Oldřichem Černíkem, a republikové vlády sice zasedaly a vydávaly prohlášení, jako by pevně držely otěže a stát svobodně řídily, ale obyvatelstvo vidělo budování táborů sovětské armády a tušilo, že naděje na změnu režimu se ze dne na den vzdalují.
Počátkem ledna 1969 byla na Slovensku vyhlášena úsporná opatření, například v Bratislavě tekla teplá voda jen jeden den v týdnu a nesměly být vytápěny schodiště a skladové prostory. Přednostně měly být teplem zásobovány jesle, mateřské školy, školní jídelny a nemocnice.
Příčina tohoto stavu byla pro Slováky jasná: zavinili ho Češi, kteří uhlí ze severočeského uhelného revíru, určené pro Slovensko, zadržovali a sami spotřebovávali. Marně se česká strana snažila vysvětlit, že příděly uhlí jsou i na českém území snížené, protože zásluhou nedostatku pracovních sil vázla těžba a zásluhou tuhé zimy nebyla železnice schopna řešit nedostatek vagónů v severních Čechách. Slovenskou ukřivděnost se odstranit nepodařilo ani v roce 1969, ani v následujících dvaceti létech.
Před čtyřiceti lety se v Československu rozjížděla normalizace. V čele komunistické strany byl ještě formálně Alexander Dubček, ale stranu ve skutečnosti řídili Bilak s Husákem. Federální vláda, vedená stále jedním z mužů "Jara 1968" Oldřichem Černíkem, a republikové vlády sice zasedaly a vydávaly prohlášení, jako by pevně držely otěže a stát svobodně řídily, ale obyvatelstvo vidělo budování táborů sovětské armády a tušilo, že naděje na změnu režimu se ze dne na den vzdalují.
Počátkem ledna 1969 byla na Slovensku vyhlášena úsporná opatření, například v Bratislavě tekla teplá voda jen jeden den v týdnu a nesměly být vytápěny schodiště a skladové prostory. Přednostně měly být teplem zásobovány jesle, mateřské školy, školní jídelny a nemocnice.
Příčina tohoto stavu byla pro Slováky jasná: zavinili ho Češi, kteří uhlí ze severočeského uhelného revíru, určené pro Slovensko, zadržovali a sami spotřebovávali. Marně se česká strana snažila vysvětlit, že příděly uhlí jsou i na českém území snížené, protože zásluhou nedostatku pracovních sil vázla těžba a zásluhou tuhé zimy nebyla železnice schopna řešit nedostatek vagónů v severních Čechách. Slovenskou ukřivděnost se odstranit nepodařilo ani v roce 1969, ani v následujících dvaceti létech.
Neformovaly se právě tentkrát názory politiků, kteří v roce 1992 rozbili Československo?
Normalizace se projevovala i ve sportu (hokeji), jak v Mladé frontě oznamoval titulek sportovní rubriky. (pozn.: i tehdy na posledním místě byly tradičně Budějovice)
Normalizace se projevovala i ve sportu (hokeji), jak v Mladé frontě oznamoval titulek sportovní rubriky. (pozn.: i tehdy na posledním místě byly tradičně Budějovice)
Žádné komentáře:
Okomentovat