Ministra pro lidská práva Michaela Kocába samozřejmě není možné podezírat z toho, že by se ucházel o práci u prasat. Jedná se mu o jinou věc. Nechal se slyšet, že "najede" na likvidaci velkovýkrmny prasat v Letech, u Mirovic (okres Písek), na jejímž místě za druhé světové války stál jakýsi koncentrační tábor pro Romy. Z místa se prý musí udělat pamětní místo.
Kocábovy úmysly jistě nejsou originální, pro bourání velkovýkrmny se čas od času někdo vyslovil, hlavně někteří politici, kteří z teatrální lidumilnosti a z teatrální úcty k válečným obětem chtějí vytřískávat politický kapitál. S nápadem souhlasí i romské organizace. Proč ne, vždyť je to nic stát nebude, těch několik stovek milionů na stavbu nové velkovýkrmny přece dá stát? Bez publicity problému by si Romové na památník možná ani nevzpomněli.
Ve vší úctě k romským obětem v Letech se objevuje mnoho otázek: Byli ti lidé protektorátní vládou vězněni jen z rasových důvodů? Proč právě uctívat Romy? Pro ne třeba Němce? Proč bourat právě prasečák, proč ne třeba nádraží? Nepřijdou požadavky na uvolňování místa pro další válečná pamětní místa? Co kdyby například dneska někdo přišel s návrhem, že je třeba zrušit po válce postavené českovelenické nádraží, ve kterém při bombardování v roce 1945 zahynulo během několika minut na třináct set lidí-civilních uprchlíků? Navíc poblíž byl také koncentrační tábor s maďarskými židy (513 obětí).
Kocáb je znám nejen jako skladatel a zpěvák, ale také jako polistopadový politik, který vyjednával odsun sovětských vojsk z československého území. Jeho aktivita nakonec vyzněla jako bušení na otevřená vrata, protože Sovětský svaz i komunizmus se krátce po odsunu vojsk zhroutily. Byl by to zázrak, kdyby se Kocábovi bourání staré a výstavbu nové velkovýkrmny prasat podařilo prosadit. Má totiž proti sobě velkou část české veřejnosti, která Romům vůbec neodpírá právo na důstojný památník, ale nesouhlasí s výdaji, které by na výstavbu nových objektů museli daňoví poplatníci dát.
Na závěr je zde i pragmatické hledisko zemědělců: Proč stavět novou výkrmnu prasat, když mnoho stávajících vepřínů na českém území omezuje a ruší (z ekonomických důvodů) chovy, nebylo by levnější místo zbytečné rošády v Letech tamní výkrmnu zrušit (nebo část) a majiteli nabídnou některý už stojící a nevyužitý vepřín? (jiří Krž,28.1.2009)
Kocábovy úmysly jistě nejsou originální, pro bourání velkovýkrmny se čas od času někdo vyslovil, hlavně někteří politici, kteří z teatrální lidumilnosti a z teatrální úcty k válečným obětem chtějí vytřískávat politický kapitál. S nápadem souhlasí i romské organizace. Proč ne, vždyť je to nic stát nebude, těch několik stovek milionů na stavbu nové velkovýkrmny přece dá stát? Bez publicity problému by si Romové na památník možná ani nevzpomněli.
Ve vší úctě k romským obětem v Letech se objevuje mnoho otázek: Byli ti lidé protektorátní vládou vězněni jen z rasových důvodů? Proč právě uctívat Romy? Pro ne třeba Němce? Proč bourat právě prasečák, proč ne třeba nádraží? Nepřijdou požadavky na uvolňování místa pro další válečná pamětní místa? Co kdyby například dneska někdo přišel s návrhem, že je třeba zrušit po válce postavené českovelenické nádraží, ve kterém při bombardování v roce 1945 zahynulo během několika minut na třináct set lidí-civilních uprchlíků? Navíc poblíž byl také koncentrační tábor s maďarskými židy (513 obětí).Kocáb je znám nejen jako skladatel a zpěvák, ale také jako polistopadový politik, který vyjednával odsun sovětských vojsk z československého území. Jeho aktivita nakonec vyzněla jako bušení na otevřená vrata, protože Sovětský svaz i komunizmus se krátce po odsunu vojsk zhroutily. Byl by to zázrak, kdyby se Kocábovi bourání staré a výstavbu nové velkovýkrmny prasat podařilo prosadit. Má totiž proti sobě velkou část české veřejnosti, která Romům vůbec neodpírá právo na důstojný památník, ale nesouhlasí s výdaji, které by na výstavbu nových objektů museli daňoví poplatníci dát.
Na závěr je zde i pragmatické hledisko zemědělců: Proč stavět novou výkrmnu prasat, když mnoho stávajících vepřínů na českém území omezuje a ruší (z ekonomických důvodů) chovy, nebylo by levnější místo zbytečné rošády v Letech tamní výkrmnu zrušit (nebo část) a majiteli nabídnou některý už stojící a nevyužitý vepřín? (jiří Krž,28.1.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat