"…je moc špatnej, on se úplně zhroutil z toho, když v matrice zjistil, že nějaký jeho předek byl vesnickým čeledínem…" zaslechl jsem vedle sebe v jednom maloměstském supermarketu - větší upravené bývalé samoobsluze.
Byl pošmourný letní den. Hlas pocházel z místa, kde stály dvě ženy, dobře vypadající věčné čtyřicátnice, každá možná s deseti - dvaceti léty navíc, oblečené v barevných šusťákových sportovních soupravách. Tedy turisté-rekreanti buď projíždějící městečkem nebo ubytovaní v některém penziónu.
"…není možné ho uklidnit," pokračovala, "on si vždycky zakládal na tom, že jeho rodina patřila k lepší společnosti, měla majetky, postavení, vzdělání a tituly…a najednou taková rána - v rodině byl čeledín od krav."
Nemohl jsem se ubránit úsměvu, když ji druhá žena chlácholila, že to mohl být omyl, že faráři do matrik psali, co se jim právě hodilo.
Pořád tedy funguje měšťanské elitářství, které se ani komunistům nepodařilo za čtyřicet let zlikvidovat. Čeledín od krav, vesničan, jako by nebyl člověk z masa a kostí. Kdysi se o šlechticích říkalo, že mají modrou krev - podle bledé pleti s modrými žilkami - a tak mnoho lidí věřilo se, že se s normálními lidmi nemohou smíchat. I minulost šlechticů bývala všelijaká, stačilo rodokmen upravit podle potřeby. Z knechta se stal lancknecht, z lancknechta rytíř, dál svobodný pán atd.
"Při mytí kravských ocasů dějepis potřebovat nebudete, ale třeba někteří se dostanete mezi lidi," říkával nám učitel s doktorským titulem, po roce 1989 fanatický Sládkův republikán. I na zemědělské škole byl vesnický původ terčem posměchu. Kvůli urážkám jiného kantora, také doktora, odešlo ze školy nejen hodně lidí denního studia, ale prakticky celá třída "dálkařů" - lidí z praxe, kteří mu příliš páchli venkovem.
Venkov a zemědělská práce nikdy v kurzu nebyly. Ani v dobách velké nezaměstnanosti nemohli sedláci sehnat pracovní síly, což zabraňovalo rozšíření zemědělských závodů. Určitý průlom způsobilo socialistické zemědělství, které vysokými mzdami, různými náborovými příspěvky, byty a naturálními výhodami dokázalo přilákat lidi.
Pánovi, který podle zákaznice v supermarketu je šokován vesnickým původem svých předků, může být útěchou, že s venkovskými předky není na světě sám, ještě v druhé polovině 19. století žilo na venkově pětasedmdesát procent českého obyvatelstva, ze kterého vyšla dlouhá řada významných osob politiky, vědy a umění. (M.Veselý, 20.2.2009)
Byl pošmourný letní den. Hlas pocházel z místa, kde stály dvě ženy, dobře vypadající věčné čtyřicátnice, každá možná s deseti - dvaceti léty navíc, oblečené v barevných šusťákových sportovních soupravách. Tedy turisté-rekreanti buď projíždějící městečkem nebo ubytovaní v některém penziónu.
"…není možné ho uklidnit," pokračovala, "on si vždycky zakládal na tom, že jeho rodina patřila k lepší společnosti, měla majetky, postavení, vzdělání a tituly…a najednou taková rána - v rodině byl čeledín od krav."
Nemohl jsem se ubránit úsměvu, když ji druhá žena chlácholila, že to mohl být omyl, že faráři do matrik psali, co se jim právě hodilo.
Pořád tedy funguje měšťanské elitářství, které se ani komunistům nepodařilo za čtyřicet let zlikvidovat. Čeledín od krav, vesničan, jako by nebyl člověk z masa a kostí. Kdysi se o šlechticích říkalo, že mají modrou krev - podle bledé pleti s modrými žilkami - a tak mnoho lidí věřilo se, že se s normálními lidmi nemohou smíchat. I minulost šlechticů bývala všelijaká, stačilo rodokmen upravit podle potřeby. Z knechta se stal lancknecht, z lancknechta rytíř, dál svobodný pán atd.
"Při mytí kravských ocasů dějepis potřebovat nebudete, ale třeba někteří se dostanete mezi lidi," říkával nám učitel s doktorským titulem, po roce 1989 fanatický Sládkův republikán. I na zemědělské škole byl vesnický původ terčem posměchu. Kvůli urážkám jiného kantora, také doktora, odešlo ze školy nejen hodně lidí denního studia, ale prakticky celá třída "dálkařů" - lidí z praxe, kteří mu příliš páchli venkovem.
Venkov a zemědělská práce nikdy v kurzu nebyly. Ani v dobách velké nezaměstnanosti nemohli sedláci sehnat pracovní síly, což zabraňovalo rozšíření zemědělských závodů. Určitý průlom způsobilo socialistické zemědělství, které vysokými mzdami, různými náborovými příspěvky, byty a naturálními výhodami dokázalo přilákat lidi.
Pánovi, který podle zákaznice v supermarketu je šokován vesnickým původem svých předků, může být útěchou, že s venkovskými předky není na světě sám, ještě v druhé polovině 19. století žilo na venkově pětasedmdesát procent českého obyvatelstva, ze kterého vyšla dlouhá řada významných osob politiky, vědy a umění. (M.Veselý, 20.2.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat