Svět se zásluhou elektroniky zmenšuje, ale Čína je pro Evropu pořád hodně tajemná. Bližší košile než kabát, a tak má Evropan na talíři převážně vnitřní domácí problémy, obyčejně žabomyší spory.
Z Číny sice pronikaly zprávy o velkém suchu, ale v Evropě je vážně bral málokdo. Měly by však zajímat zemědělce, protože Čina to je především 1,3 miliardy lidských žaludků, to je nepředstavitelný obchod potravinami.
Čínští a zahraniční odborníci vyhlašují už dlouho poplach. Čínské vodní toky a jezera vysychají, klesá hladina podzemních vod. Znečištění vody dramaticky roste. Globální klimatické změny způsobující tání ledovců jsou rychlejší, než se očekávalo. "Čína stojí před velkým problémem, jak při nedostatku vodních zdrojů v příštích letech udržet hospodářský růst ," konstatuje v poslední studii Světová banka .
Obyvatelstvo nemá dostatek čisté pitné vody, náklady na vodní krizi jsou již dramatické: 2,3 procenta hrubého domácího produktu, odhaduje momentální škody Světová banka . To je jen "špička ledovce". Více než 300 milionů Číňanů na venkově nemá přístup k nezávadné pitné vodě. 400 ze 660 velkých čínských měst má nedostatek vody. Ve 108 největších městech, včetně Pekingu a Tianjinu, je situace obzvláště závažná. Více než 100 dní v čínském hlavním městě už nepršelo. 15 provincií trpí v letošní zimě suchem. V mnoha místech byl vyhlášen stav nouze.
I přes velkou úrodnost čínských žlutých spraší, očekává se až o 20 procent nižší sklizeň. "Sklizeň úrody z deseti milionů hektarů je ohrožena. Vypadá to velmi vážně," říká Lester Brown z politického institutu ve Washingtonu, expert na problémy vody a potravin. Odhaduje, že bude sklizeno o 2 až 20 procent méně. "Pokud ztráty dosáhnou 20 procent, Čína bude zřejmě muset koupit zrno ve světě." V důsledku světové potravinové krize by se ceny potravin ještě více vyhrotily.
Z Číny sice pronikaly zprávy o velkém suchu, ale v Evropě je vážně bral málokdo. Měly by však zajímat zemědělce, protože Čina to je především 1,3 miliardy lidských žaludků, to je nepředstavitelný obchod potravinami.
Čínští a zahraniční odborníci vyhlašují už dlouho poplach. Čínské vodní toky a jezera vysychají, klesá hladina podzemních vod. Znečištění vody dramaticky roste. Globální klimatické změny způsobující tání ledovců jsou rychlejší, než se očekávalo. "Čína stojí před velkým problémem, jak při nedostatku vodních zdrojů v příštích letech udržet hospodářský růst ," konstatuje v poslední studii Světová banka .
Obyvatelstvo nemá dostatek čisté pitné vody, náklady na vodní krizi jsou již dramatické: 2,3 procenta hrubého domácího produktu, odhaduje momentální škody Světová banka . To je jen "špička ledovce". Více než 300 milionů Číňanů na venkově nemá přístup k nezávadné pitné vodě. 400 ze 660 velkých čínských měst má nedostatek vody. Ve 108 největších městech, včetně Pekingu a Tianjinu, je situace obzvláště závažná. Více než 100 dní v čínském hlavním městě už nepršelo. 15 provincií trpí v letošní zimě suchem. V mnoha místech byl vyhlášen stav nouze.
I přes velkou úrodnost čínských žlutých spraší, očekává se až o 20 procent nižší sklizeň. "Sklizeň úrody z deseti milionů hektarů je ohrožena. Vypadá to velmi vážně," říká Lester Brown z politického institutu ve Washingtonu, expert na problémy vody a potravin. Odhaduje, že bude sklizeno o 2 až 20 procent méně. "Pokud ztráty dosáhnou 20 procent, Čína bude zřejmě muset koupit zrno ve světě." V důsledku světové potravinové krize by se ceny potravin ještě více vyhrotily.
Žádné komentáře:
Okomentovat