Google

středa 19. srpna 2009

Temelínská elektřina dělala starosti.

Dnes už asi jen málo lidí vzpomene, že v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín mělo být postaveno několik staveb, které by necitlivě zasáhly českou přírodu. Mimo zúrodnění bažinatého údolí řeky Stropnice (náhrada za půdu zabranou elektrárnou), měly být u Kratušína, na řece Blanici, postaveny přehrady s přečerpávací elektrárnou. Komunistická vláda totiž nevěděla, jakým jiným způsobem zlikvidovat temelínskou noční nadbytečnou elektřinu.


Původní schválený plán postavit přečerpávající vodní elektrárnu v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko padl zásluhou protestů už tehdy dost silných pražských ochránců přírody. Proto česká vláda rozhodla, že přehrady s přečerpávací elektrárnou budou postaveny na Šumavě. Jednalo se sice také o území částečně zasahující do CHKO Šumava, ale z Prahy, kde v té době byla Šumava vzdálenou neznámou oblastí, se protesty neozývaly. Ozvaly se však nesmělé hlasy z jižních Čech. Protestovala i rada tehdejšího JčKNV. V Praze však bylo rozhodnuto, jak uváděl tisk v pátek 17. listopadu 1989. V době vydání novin ještě nikdo asi netušil, že tento den změní chod celé země.

Kratušínské přehrady měly zaplavit obec Záblatí, kdysi zlaté hornické město, s gotickým kostelem a se čtyřmi osadami, včetně farmy Agrokombinátu Šumava a jejích 572 ha orné a 20 ha lesní půdy. Očekávala se i likvidace vodárenské nádrže Husinec, do které měla kalná voda z Kratušína odtékat. V Kratušínských nádržích se výška hladiny, nahoru a dolů, měla denně měnit o několik metrů, což znamenalo denně splachy nečistot z břehů.

Z vodního díla Kratušín nebyli nadšeni také Ochránci přírody z Prachatic, kteří v letech 1982 a 1989 v oblasti sledovali 2600 rojů mravenců rodu Formica. Většina těchto mravenců a dalších 200 druhů užitečného hmyzu by zásluhou přehrad ztratilo podmínky k životu. Rovněž vědci z českobudějovického Ústavu krajinné ekologie protestovali proti ohrožení čistoty vody v řece Blanici, která v roce 1989 měla až pětkrát méně škodlivých látek, včetně dusičnanů, než stanovila norma pro kojeneckou vodu. Doporučovali vybudovat přečerpávající elektrárnu na již existující přehradě Orlík, které by promíchávání vody jen prospělo. Malíř Cyril Chramosta přidal svůj protest k obrázku Záblatí, které mělo být zaplaveno.

Pár dní po zveřejnění námitek proti výstavbě přečerpávající nádrže Kratušín, se změnil režim, a tím padly i mnohé plány státu. Temelínská jaderná elektrárna sice byla dostavěna, starosti z nadbytkem elektřiny nejsou, neboť noví majitelé elektrárny jí výhodně zpeněžují v zahraničí. Stavba Kratušínského vodního díla se neuskutečnila, Záblatí, půvabná obec pod horou Bobík (1264 m), nezmizela pod vodou. Byla zastavena i regulace řeky Stropnice, orné půdy je nadbytek.

Žádné komentáře:

Okomentovat