Projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe už nepočítá s Rakušany.

Po letech ustrnutí na mrtvém bodě se na pořad jednání opět dostal grandiózní projekt vnitrozemských vodních cest - stavba kanálu Dunaj - Odra -Labe. Nedávno totiž česká vláda premiéra Jana Fischera schválila "Národní strategický plán rozvoje." Tento doplněk umožňuje výstavbu dálnic a elektráren, a také výstavbu umělých vodních cest, říčních systémů v povodí Dunaje, Odry a Labe. Plán údajně nepočítá s rakouskou účastí při stavbě.

Od Dunaje (u Děvína) má první část kanálu tvořit řeka Morava, tekoucí po slovenském území. Na české území se má vodní cesta dostat u Hodonína, a až do Přerova má pokračovat po řece Moravě, potom Slezskou bránou se vybuduje kanál k řece Odře. Po Odře mohou lodi plout po polském území do Wroclavi a dál k severu, umělým kanálem přes Berlín do Labe a do Baltického moře.

Na stavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe se už na podzim 2008 v Bratislavě dohodly vlády České republiky, Polska a Slovenska. Letos v říjnu bude v Ostravě představen projekt kanálu, který bude několika desítkami milionů euro financovat Evropská unie. O stavbu průlavu, hlavně úpravu koryta Odry, usiluje především polská vláda, která chce zabránit podobným škodám, jako byly při ničivé povodni na jaře 2006.

Překvapeni jsou Rakušané, že se s nimi při výstavbě kanálu nepočítá, přestože v původních plánech hrály Dolní Rakousy, jmenovitě okres Gänsendorf, významnou roli. Rakušané počítali s vybudováním odbočky z Dunaje ve Vídni, přičemž mohl být využit stávající kanál přes Großenzersdorf, kde začal být budován nový přístav. Projekt a přípravné práce (jednání s odpůrci stavby) na kanálu po Moravském poli, který by se nakonec podle nových plánů neměl do projektů EU zařazen, už Rakousko stál milion euro.