Muži SS jako tvůrci čisté rasy.

"Od člena SS se očekává, že se ožení ve věku mezi 25 a 30 lety a založí rodinu." (Výnos říšského vůdce SS Henricha Himmlera). Zájemce o službu u SS musel podepsat prohlášení, že souhlasí s rozkazem o manželství a o výběru nevěsty a bez výhrady se podřídí potřebným administrativním i laboratorním procedurám. Dobrovolnické jednotky SS, které vznikly z původní Hitlerovy pětičlenné ochranky, měly jen ochraňovat členy NSDAP.

Manželkou příslušníka SS se nemohla stát kterákoliv žena. Sňatek, kterému předcházelo povolovací řízení, mohl se konat až po důkladném prověření rasovými úřady. Říšský vůdce SS a policie Heinrich Himmler jako absolvent vyšší zemědělské školy chtěl své znalosti o plemenitbě zvířat použít i u lidí. Sekundoval mu nacistický expert na zemědělství Walther Darré.

Tak jako se podařilo z několika posledních kusů obnovit chov hannoverského koně, oba tito nacističtí výtečníci toužili obnovit chov německého modrookého světlovlasého člověka, který by nebyl promíšen a znehodnocen ostatními rasami.

Stanovili celý systém organizace, její funkce a řád. Člen SS měl být nejvzornějším členem NSDAP, absolutně poslušný. Na stranických schůzích nesměl diskutovat, kouřit, ani odejít během projevu. Každým detailem svého zjevu a gestem svého chování měl demonstrovat, že je nejdisciplinovanějším vojákem na světě. Měl výlučné postavení v tom, že nesměl být postaven před státní ani vojenský soud; kárné řízení bylo pouze vnitřní záležitostí, přičemž byl zaveden zvláštní mimořádný trest za porušení subordinace - smrt sebevraždou.

Jestliže bylo ještě v první polovině 20. století běžným pravidlem, že armády před vydáním povolení k sňatku požadovaly složení kauce od snoubenek důstojníků, jako doklad o jejich finančním zajištění, SS se řídily především rasovými hledisky. Snoubenka každého příslušníka SS, který se hodlal oženit, musela předložit doklady o rasové způsobilosti až do roku 1750, přičemž na závadu nebyli jen předci židovského původu, ale i dalších nevhodných ras.

O přípustné míře neárijské krve u snoubenky rozhodoval rasový úřad, který také určoval vzhled a vlastnosti dětí v budoucnu z manželství vzešlých. Následovala prohlídka ženy úředním lékařem, jenž vydával osvědčení o dědičném nezatížení.

Hlavní slovo při povolení sňatku však měly rasové komise, které důkladně studovaly fotografie snoubenek oblečených do plavek. Rasový úřad také rozhodoval, která svobodná matka může být přijata do některé z porodnic SS, o něž byl kvůli nadprůměrné úrovni velký zájem, a které dítě do kojeneckého ústavu nebo sirotčince této organizace.

Už brzy po uvedení rasového výběru do praxe, musely rasové komise slevovat ze svých požadavků, protože striktní dodržování předpisů by znamenalo zničení celé SS. Přísným rasovým výběrům totiž vyhověla jen malá část adeptů na službu v SS. Na konci roku 1944 sloužilo v jednotkách SS více než 900.000 mužů.(Robert Fischer)