Google

neděle 16. září 2007

Když socha Svobody vítala přistěhovalce (1.část).

Rozloha a bohatství země se staly na přelomu devatenáctého a dvacátého století základem prakticky neomezených podnikatelských možností, což lákalo lidi z celého světa, takže stále více sílil proud přistěhovalců. Počátkem dvacátého století se jenom z Evropy stěhovalo do USA ročně přes milion lidí. Po první světové válce, která americkému obchodu otevřela brány k nesmírně úspěšnému proniknutí na všechny světové trhy, byly pro evropské přistěhovalce značně zpřísněny podmínky, proto se také jejich počet snížil až na sto šedesát tisíc v roce 1927. V té době byla letecká doprava ještě v plenkách, na americký kontinent bylo možné dostat se pouze po vodě.

Pod výrazem Amerika si většina lidí představí území Spojených států amerických, které zabírá území přibližně stejně velké jako Evropa, které však se Evropě lidnatostí nevyrovná.
Češi, jichž kolem roku 1930 ročně odcházelo do USA asi osm tisíc, nastupovali do parníků v Hamburku, Brémách, Amsterdamu nebo v Terstu. Cena jízdenky do první nebo druhé třídy byla přibližně sto dolarů. Základní podmínkou k zakoupení lodního lístku bylo americké vízum, které vydával americký konzulát. K jeho získání nestačilo jen mít dost peněz na různé poplatky, cestující se musel podrobit několika lékařským prohlídkám a zkoušce inteligence.
(Pokračování)

Žádné komentáře:

Okomentovat