V pozadí nynějších ostrých slovensko-maďarských diskusí stojí neslavné poválečné období včetně dekretů prezidenta Beneše. Maďaři žijící na Slovensku sice nebyli odsunem za hranice postiženi jako Němci, ale i uvnitř státu se s nimi zacházelo jako s lidmi méněcennými.
V Čechách chyběli na práci lidé (prakticky chybí stále), a tak vláda rozhodla, že Maďaři, proti jejichž transportu za hranice se postavily vítězné velmoci, budou zbaveni domovů na jižním Slovensku a přesunuti do českého pohraničí.
Přesun Maďarů se uskutečnil násilně, v zimě 1946-1947, za asistence policie a vojska. Celé rodiny byly nahnány do promrzlých vagónů a převezeny na české území. Zdůvodňovalo se tím, že se jedná o fašisty a vojáky Hortyho armády. Z dostupných statistik je zřejmé, že ve skutečnosti šlo o to změnit národnostní strukturu na jižním Slovensku, neboť tímto odsunem byly postiženy nejchudší vrstvy obyvatelstva, kterým byla politika lhostejná.
Odsun Maďarů do Čech byl jeden z uskutečněných Gottwaldových výkladů třídní politiky. Předpokládal jejich asimilaci v českém pohraničí. Bylo do Čech odsunuto asi 44.000 lidí, ale většina se jich po získání československého státního občanství zase vrátila na jižní Slovensko, kde se však už ke svému majetku-většinou zemědělské půdě- nedostala, neboť na ní hospodařili slovenští osídlenci. Slovenské úřady jim nabídly náhradu, do výše 5 ha půdy. Ovšem pod podmínkou, že vstoupí do JRD.
Maďarští politici (SMK) nyní přišli s požadavkem na odškodnění Maďaků, jimž po návratu z Čech nebyl majetek vrácen. Současný spor mezi SMK a slovenskými stranami dostává podobu předvolební kampaně. Všichni vědí, že náhrady jsou prakticky neuskutečnitelné, jedná se tedy o popularitu a hlasy voličů.
Žádné komentáře:
Okomentovat