Titul mistrů světa oslavovala s jihoafrickými ragbisty v Paříži také americká tenisová hvězda Serena Williamsová.
Zřejmě se v baru bavila výborně, protože na parketu vydržela až do rána. Nevydržely ovšem punčochy ani účes, s výstřihem to také bylo všelijaké.
Vítězství ve sportu se musí oslavit. To v tomto případě slavili ragbisté. Porážka také. Tu po vypadnutí v prvním kole tenisového turnaje v Curychu oslavila Serena. Důvod se vždy najde, po boji, výkonu, napětí, utrpení atd. se organizmus musí uvolnit a vyrovnat s úbytkem tělesných i duševních sil. Tak to bylo, je a bude.
Zřejmě už pračlověk z jeskyně oslavoval ulovení mamuta či příchod jara, později rolnik sklizeň úrody oslavil dožinkami, konec polních prací posvícením, zedník po postavení domu musel zapít klajchu. Oslavují se svatby, pohřby, narozeniny, promoce, konec svobody, skoro vše, jak je libo. Proč by měli sportovci být výjimkou?
Je samozřejmé, že střízlivý dospělý člověk se při spontánním jásání, zpěvu a tanci brzy unaví, proto potřebuje posílit, povzbudit nějakou potravinou, tekutinou či drogou. Ideální jsou alkoholické nápoje, které uspokojí žízeň, dodají energii jako jídlo i otupí myšlení jako droga.
Alkohol ovšem není zadarmo, alespoň ne na běžném trhu. Prodejem alkoholických nápojů se živí nepřehledné armády hostinských a obchodníků. Vzhledem k výrobní ceně jsou alkoholické nápoje zdrojem nemalých příjmů pro výrobce, obchodníka a především pro stát, který si dělá nárok nejméně na polovinu částky utržené za každou kapku.
Alkohol ve velkém množství teče i při velkých sportovních událostech, je tedy zřejmé, že by tekl i při pražské olympiádě - pokud by české metropoli byla přidělena. O tom, že by olympijští vítězové oslavovali sklenkou vody z Káraného nebo lahvinkou "Jednoťáku" si nelze příliš dělat iluze.
Sportovci už nepřijíždějí na mezinárodní akce s prázdnou kapsou, jako tomu bývalo v dobách zakladatele OH hraběte Coubertina (v českých a slovenských končinách se tento zvyk držel ještě v normalizačních dobách Himmlových), a tak i pražští hospodští by se mohli na oslavě sportovního úspěchu, či neúspěchu, aktivně podílet.
Otázkou je, jestli v budoucnosti se olympijských her budou sportovci ještě osobně zúčastňovat, jestli svůj výkon nepošlou nahraný na nějakém elektronické médiu, jestli je v místě akce zcela nenahradí davy funcionářů, novinářů, obchodníků, sponzorů a prominentních diváků.
V každém případě si mohou pražští hoteliéři a obchodníci dělat naděje na pěkný zisk. Venkovské živnostníky by olympiáda asi příliš neoslovila, snad by do hospůdky zašel některý chalupář, který by v době olympiády svůj pražský byt jako exkluzivní ubytovnu nechal vydělávat na regulované i neregulované nájemné (jak bývalo zvykem v dobách spartakiád).
Žádné komentáře:
Okomentovat