Ve třicátých létech dvacátého století byl český traktorový trh už poměrně pestrý, mimo domácích značek byly prodávány především stroje americké a německé: Fordson, John Deere, Case, Mc Comick, Lanz-Buldog, Deutz, Hanomag, Kramer, Fend, Normag a další.
Jestliže jednoúčelové motorové pluhy byly používány hlavně na velkostatcích, traktory se dostaly i k malozemědělcům. V této souvislosti je nutno se zmínit o vskutku lidových traktorech vyráběných Janem Pujmanem v Novém Ransku (tříkolový Universal a rámový Pluto).
Během druhé světové války byl pro nedostatek paliv trh s traktory téměř zastaven, starší stroje byly upravovány na pohon dřevoplynem. Celkově protektorátní zemědělství přežilo okupaci bez větších ran. Po válce se dostavil hlad po traktorech, který hodně uspokojila UNRRA, která dodala do Československa 2025 amerických traktorů (Farmall, Massey-Harris, Ferguson, atd.). K nim přibyly nové domácí traktory Zetor 25, Svoboda 15 a Škoda 30.
Rok 1948 a následná kolektivizace znamenaly velkou pohromu pro zemědělství, které se s ní nikdy nevyrovnalo. Přispělo k ní i dění na trhu se zemědělskými stroji. Veškerý dovoz traktorů ze Západu byl zastaven, výroba domácích traktorů byla soustředěna do Závodů na valivá ložiska v Brně, kde byly vyráběny traktory Zetor 15, Zetor 25 A, Zetor 25 K, později Zetor Super 35. Ze zahraničních byly dováženy pouze masivní sovětské pásové DT-54 a Stalinec-80. Většinu traktorů a dalších zemědělských strojů používaných v zemědělství před rokem 1950 odebraly majitelům státní orgány, které je předaly Státním traktorovým stanicím, kde je úderníci při budovatelském překračování norem brzy zničili.
Brněnský výrobce traktorů (podnik měl postupně různé názvy) i jako monopolní československý výrobce dospěl ve vývoji, přes Zetor Super 50, k unifikovaným řadám ve své době konkurenceschopných traktorů. Začátkem šedesátých let vznikly traktory UŘ-I (Zetor Major 2011, 3011, 4011), koncem šedesátých let traktory UŘ-II (Zetor Crystal 8011). Tyto traktory a jejich modifikace je možno ještě v současnosti hojně spatřit na českých i zahraničních polích.
V sedmdesátých létech sice začal být téměř jednobarevný československý traktorový trh doplňován menším počtem traktorů sovětských, polských, východoněmeckých a rumunských, ale i tak domácí výrobce měl v plánovaném hospodářství zajištěný takový odbyt, že nestačil uspokojovat poptávku, což vedlo k uspokojení a k stagnaci, jeho výrobky technicky mírně zaostaly. Když byly po roce 1989 otevřeny hranice zahraničnímu zboží, objevili se na něm zahraniční, hlavně američtí, výrobci, kteří dovážejí silné a drahé traktory. (Pokračování.)
Žádné komentáře:
Okomentovat